Kritika AfD: Duryňský ministr vnitra požaduje jasná pravidla pro státní úředníky
Durynský ministr vnitra Maier kritizuje postup federální pracovní skupiny pro AfD při IMK v Brémách.

Kritika AfD: Duryňský ministr vnitra požaduje jasná pravidla pro státní úředníky
Co bude s AfD dál? Tato otázka je v současné době zvláště v centru pozornosti, protože durynský ministr vnitra Georg Maier dal jasně najevo, že je nespokojen s dosavadním pokrokem pracovní skupiny spolkové země. Na nadcházející konferenci ministrů vnitra (IMK), která se bude konat ve středu večer v Brémách, bude na programu téma „Jednání s AfD“. Maier požaduje nejen přísnější pravidla pro členy AfD ve veřejné službě, ale také jasný právní rámec pro zaměstnance státní správy. Očekává zejména definované případové skupiny a gradace, aby se odstranily nejasnosti, které v současnosti panují.
Maier také prosazuje změnu zákonů o zbraních. Cílem je vytvořit jednotné výklady v různých spolkových zemích. „V rukou extremistů by neměly být žádné zbraně,“ zněl jeho jasný vzkaz. Spolkový úřad na ochranu ústavy zatím AfD zařadil mezi pravicové extremisty, proti kterým strana podniká právní kroky. Tyto soudní spory vytvářejí patovou situaci, která vývoj ještě více komplikuje. Tento problém je stále výbušnější a mnoho občanů se ptá, jaký to má dopad na veřejnou bezpečnost.
Studie pracovní skupiny
V rámci IMK již předem proběhly diskuse o tom, jak jednat s členy AfD. Pracovní skupina, která vznikla na jaře, si dala za cíl vypracovat společné rámcové podmínky, které se dotýkají i nakládání s držením zbraní a bezpečnostními kontrolami. Tlak na politiky roste zejména v těch spolkových zemích, kde již AfD byla klasifikována jako pravicově extremistická. Tuto výzvu dále podporují čísla z průzkumů AfD, která se aktuálně pohybují kolem 27 procent, v Sasku-Anhaltsku dokonce až 39 procent.
Maier v této souvislosti kritizuje neochotu Unie a federálního ministerstva vnitra za Alexandra Dobrindta. K omezení vlivu AfD je nutný jasný postup. Vzhledem k probíhajícím právním upřesněním týkajícím se klasifikace není pro právní odborníky zpočátku jisté, jaké přímé důsledky to bude mít pro státní zaměstnance. Některé spolkové země již začaly intenzivněji prověřovat uchazeče o úřednická místa, například pravidelnými dotazy na Úřadu pro ochranu ústavy.
Ideologie AfD v nedohlednu
Co přesně ale stojí za klasifikací AfD Úřadem pro ochranu ústavy? Podle interních zpráv, které nebyly zveřejněny, je strana klasifikována pro svůj extremistický charakter. Hlavními rysy jsou zde porušování principu lidské důstojnosti a myšlenka etnicky původného chápání lidí, které není slučitelné se základními hodnotami demokratické společnosti. Etnický nacionalismus je vyzdvihován jako ústřední rys AfD. Citáty členů AfD poskytují působivý důkaz tohoto problému. Například se tvrdí, že multikulturalismus vede ke ztrátě identity a dokonce podporuje strach z násilí.
Zdá se, že celostátní diskuse o možném postupu zákazu stran se znovu blíží. Jaká rozhodnutí vzejdou z Konference ministrů vnitra a jak budou soudní spory pokračovat, se teprve uvidí. Jedno je však jisté: současný vývoj je pečlivě sledován a mohl by mít dalekosáhlé důsledky pro politickou scénu v Německu.
Otázkou zůstává, zda politika při zvládání těchto výzev ukazuje dobrou ruku a vysílá jasný signál proti extremismu. Nadcházející dny budou klíčové, abychom viděli, jak vlády zareagují na Maierova tvrzení a naléhavé otázky německé bezpečnostní architektury.
Další informace naleznete na Nord24, [Tagesspiegel](https://www.tagesspiegel.de/politik/umgang-den-mit-af Waffen-thuringens-innenminister-kritiert-bund-15006721.html) a Tagesschau.