CDU v opravě: Výbušný spor o syrské deportace!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

V politickém sporu CDU o deportace dne 4. listopadu 2025 ministr zahraničí Wadephul volá po ochraně syrských občanů.

Im politischen Streit der CDU über Abschiebungen am 4.11.2025 fordert Außenminister Wadephul Schutz für syrische Bürger.
V politickém sporu CDU o deportace dne 4. listopadu 2025 ministr zahraničí Wadephul volá po ochraně syrských občanů.

CDU v opravě: Výbušný spor o syrské deportace!

Jádrem politického dění v Německu je v současnosti násilný spor o směřování uvnitř CDU, který je obzvláště výbušný v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Důvodem sporu je debata o deportacích odmítnutých žadatelů o azyl. Ministr zahraničí Johann Wadephul jasně říká, že Syřané v Německu si zaslouží ochranu; vždyť návrat do rodné země je za současných podmínek nerozumný. „Nechte lidi žít důstojně,“ říká Wadephul. Informuje o tom SVZ Kancléř Friedrich Merz se staví do ostrého kontrastu s tím. Domnívá se, že mnoho Syřanů by se dobrovolně vrátilo do své vlasti, protože podle jeho názoru již neexistují pádné důvody pro žádost o ochranu v Německu.

Merzovy výroky zvedají obočí nejen v domácí politice. Steffi Pulz-Debler z levice ostře oponuje: Její hodnocení jsou pevná a Merzova prohlášení označuje za „špatná a nebezpečná“, protože Sýrie stále není bezpečnou zemí. Zapojuje se i AfD: Jan-Phillip Tadsen vyzývá ke komplexní přípravě na návrat syrských občanů a považuje to za prostředek k odlehčení bezpečnostních orgánů a financí země.

Deportace a azyl v číslech

Pokud jde o fakta, v posledních letech se toho stalo hodně. Hlasitý bpb.de, lidé, jejichž žádost o azyl byla zamítnuta, museli Německo ve stanovené lhůtě opustit. Kdo to nebude dodržovat, bude čelit možné deportaci ze strany imigračních úřadů. V roce 2024 bylo v Německu deportováno celkem 20 084 lidí. Pro srovnání: V roce 2023 to bylo 16 430, zatímco v roce 2021 to bylo 11 982. Hlavními zeměmi původu deportovaných v roce 2023 byly Gruzie, Turecko, Afghánistán a Severní Makedonie. Mezi deportovanými byli také občané Sýrie a Iráku.

Debata o azylu však není jen otázkou čísel. Významnou roli hraje emocionální a humanitární rozměr. Deportace často odporují základním lidským právům – což je bod, který ve svých argumentech zdůrazňuje zejména levice. Zůstává otázka: Jak lze nalézt rovnováhu mezi bezpečností a lidskostí?

Vývoj návratových čísel

Celkově se počet lidí, kteří se museli v roce 2024 vrátit do jiných zemí EU, zvýšil na 5827. Většina těchto repatriací směřovala do Rakouska, Francie a Španělska. Zajímavý je i počet nezletilých mezi deportovanými: v roce 2024 jich bylo 3 687, což je prudký nárůst oproti předchozím letům.

O vývoji azylové politiky se intenzivně diskutuje nejen v politické sféře, ale i ve společnosti. Debata není jen o číslech a statistikách, ale také o osudech a nadějích mnoha lidí, kteří hledají ochranu v cizí zemi.