Protest ve Schwerinu: Lenin Monument se setkává s pobouřený odpor!

Protest ve Schwerinu: Lenin Monument se setkává s pobouřený odpor!

Schwerin, Deutschland - 14. června 2025 se před kontroverzním Leninovým pomníkem v Schwerinu shromáždilo asi tři tucty zástupců sdružení obětí, aby protestovaly proti jeho pokračující existenci. Tato příležitost byla výzvou k odmítnutí veřejných vyznamenání zástupců tyranie. Burkhard Bley, státní zástupce zpracování diktatury SED, ve svém projevu komentoval spojení mezi Leninem a takzvaným „červeným terorem“, který stojí četné německé civilisty.

V době samotné diktatury SED bylo politickým pronásledováním zasaženo asi 35 000 lidí; Mnoho z nich bylo posláno do nucených pracovních táborů nebo dokonce odsouzeno k smrti. Společnost Bley oznámila konferenci o tomto pronásledování na konci září v Schwerinu. Stefan Krikowski, předseda komunity Workuta Camp, zvýšil tlak na městskou správu tím, že požadoval odstranění památníku a místo toho zřízení památníku pro politicky popraveného Arno Esch.

Pomník plný kontroverze

Leninový památník, který byl slavnostně otevřen na Hamburgeru Allee v roce 1985, se dávno vyvinul v oblast trvalé tření. Socha, vytvořená estonským umělcem Jaak Soansem, měří 3,50 metrů a původně byla zamýšlena jako vzpomínka na Leninovo nařízení o vyvlastnění velkých vlastníků půdy v sovětské okupační zóně. Přes vysokopolitické pozadí pokračuje památník, na kterém barevné útoky opakovaně zapálily, v panoramatu města. Poloha na živé křižovatce, obklopená prefabrikovaná budova, z něj dělá stálé téma ve veřejném diskurzu.

Správa města však trvá na tom, že památník je součástí historického vývoje oblasti a chtěla by ji udržet s vysvětleným stolem. Asistent Archiv Rainer Blumenthal také kritizoval nesprávný nápis, který Leninovo jméno nestanoví a doporučuje, aby pomník byl použit jako diskusní událost. Od jeho linie došlo k několika protestům, poslední důležité se uskutečnilo v roce 2015 při příležitosti 100. výročí říjnové revoluce.

Historický kontext

Skutečná sociální změna se v posledních desetiletích stala patrnou: některé památky byly zbořeny, aby se vytvořily prostor pro nové perspektivy a vzpomínky. Diskuse o Leninově památce proto zůstává známkou probíhajících konfliktů o interpretaci německé minulosti a jednání s jeho historií. Leninistické dědictví nadále zajišťuje politické spory a stimuluje mysl.

Argument o Leninově památce ve Schwerinu nejen vyvolává otázky týkající se historie, ale také o současnosti. Jak se vypořádáme s relikviemi minulé vlády, jehož stíny stále propadnou společností?

Toto téma zůstává vzrušující a ukazuje, jak hluboce zakořeněné diskuse o paměti diktatury SED a jejích symbolech jsou. Poslední slovo v této debatě se rozhodně ještě nemluví.