Bremerhaven: Naléhavé volání o pomoc – rodině hrozí deportace do Afghánistánu!

Bremerhaven: Naléhavé volání o pomoc – rodině hrozí deportace do Afghánistánu!

Mahdi Saberi z Bremerhavenu v současnosti zažívá skutečnou odyseu, když už více než dva roky bojuje za to, aby přivedl svou ženu Marii a malého syna zpět z Íránu. Žádost o sloučení rodiny leží na stole německých úřadů od roku 2022 a dosud nebyla vyřízena. Saberi, který v roce 2017 uprchl před Talibanem do Německa a nyní je držitelem německého pasu, je zoufalý, protože jeho manželce brzy vyprší vízum, což může mít za následek deportaci do Afghánistánu, čímž se rodina dostane do velkého nebezpečí. Podle butenunbinnen.de selhaly všechny pokusy o urychlení procesu zpracování. Dokonce i starosta Bremerhavenu Melf Granz požádal německého ministra zahraničí o pomoc, ale marně.

Saberi ve své nouzi plánuje letět do Teheránu přes Istanbul, aby tam hledal řešení. Tam má zpočátku krátkodobé vízum na 30 dní a doufá, že najde práci. Jeho žena Maria se mezitím musí zaregistrovat v přijímacím středisku, aby se vyhnula hrozbě deportace, která by ji mohla ohrozit na životě. S myšlenkou možného tajného útěku do Afghánistánu, aby si zajistila bezpečnost před Talibanem, je Saberi nucena učinit tragická rozhodnutí. Jeho šéf Torsten Campen a podniková rada za ním stojí a již napsali dopis tureckému velvyslanci, aby umožnil jeho rodině dočasné ubytování v Turecku.

Sloučení rodiny a výzvy

Situace je podobná jako v rodině Satari, rovněž z Afghánistánu, jejíž členové byli dramaticky odděleni. Sorosh Satari přišel do Německa v roce 2015, aby zajistil lepší život své rodině. Jeho manželka Shamsia podnikla v roce 2019 se svými čtyřmi dcerami náročnou cestu do Německa, ale jejich stopy se na mezipřistání ztratily. Dvě dcery zůstaly v Íránu a nyní se o ně může starat jejich strýc. Sataři měli velké potíže najít správné kontakty s německými úřady. Poté, co Sorosh v roce 2023 obdržel povolení k pobytu, požádal na velvyslanectví v Teheránu o schůzku pro sloučení rodiny, ale stále čekají na odpověď. Průměrná čekací doba na schůzku v Teheránu je více než rok, zatímco mírně zlepšené podmínky, o kterých bylo rozhodnuto v roce 2023, stále vedou k velkým zpožděním, jak uvádí zdf.de.

Počet Afghánců, kteří žijí v Německu a snaží se, aby se k nim přidaly jejich rodiny, je velký. Zejména od nástupu Talibanu k moci v srpnu 2021 uprchlo mnoho Afghánců do sousedního Íránu, kde se často zdržují nelegálně. Pro Asyl hovoří o špatné situaci v azylovém řízení a požaduje digitalizaci, která by řízení usnadnila. Společnost zároveň čeká na dlouhodobější řešení, protože situace v Afghánistánu zůstává nejistá.

Deportace do Afghánistánu

O návratu uprchlíků se diskutuje intenzivněji, zejména s ohledem na deportační politiku. V červenci bylo do Afghánistánu deportováno 81 zločinců poté, co stejnou cestu podniklo již 28 lidí v srpnu 2024. Tyto deportace jsou první od nástupu Talibanu k moci. I když zprávy naznačují částečně zlepšenou bezpečnostní situaci v některých oblastech Afghánistánu, faktem zůstává, že represivní režim Talibanu ohrožuje životy mnoha lidí, zejména žen a dívek. Podle agentury OSN pro uprchlíky odborníci výslovně nedoporučují deportace do Afghánistánu.
Čtyři německé vyšší správní soudy také rozhodly odlišně o právním základu pro vyhoštění, což dále komplikuje již tak komplikovanou situaci, jak si můžete přečíst na mediendienst-integration.de.

V Německu je přes 12 500 Afghánců, kteří jsou povinni zemi opustit a doufají, že jejich pobytový status bude regulován. Jak budou odpovědní řešit žádosti o sloučení rodiny a jaké další kroky jsou nutné k tomu, aby postiženým rodinám nabídli bezpečný domov, se teprve uvidí.