Suche
Mein Konto
Strobl nabádá k jednotě: Tak jedná Bádensko-Württembersko s AfD!
V červnu 2025 se v Bremerhavenu konala konference ministrů vnitra, na které se diskutovalo o tom, jak se vypořádat s AfD a vnitřní bezpečností.
Strobl nabádá k jednotě: Tak jedná Bádensko-Württembersko s AfD!
Co se děje ve světě politiky? Konference ministrů vnitra (IMK) v Bremerhavenu v současnosti přináší na stůl řadu diskuzí, zejména na téma AfD. Bádensko-Württemberský ministr vnitra Thomas Strobl (CDU) zdůrazňuje, jak důležité je být v jednání s AfD jednotní. Politika by podle Strobla měla být lidem blízká a jejich problémy brát vážně. Informoval o tom portál Ludwigsburg24.
IMK v Bremerhavenu, který zasedá do pátku, se zabývá různými tématy včetně vnitřní bezpečnosti, migrace a také kontroverzní AfD. Zájem je velký, zvlášť když AfD ve federálních volbách získala 43 % hlasů v jednom okrsku. Přes intenzivní debatu o možném zákazu strany se v současnosti neočekává konkrétní rozhodnutí, jak ZDF dnes hlášeno.
Postoj ministrů
Strobl zdůrazňuje, že je důležité udržet extremistické snahy mimo společnost. Všichni ministři vnitra se dohodli, že budou úzce spolupracovat na zajištění jednotného postupu při jednání s AfD. Na extrémy by se měly vztahovat zvláštní normy – žádné zbraně pro extremisty a žádní extremisté v policii nebo ve veřejné službě. Hesenský ministr vnitra Roman Poseck (CDU) naopak vyjadřuje obavy z možné procedury zákazu strany a požaduje více důkazů pro takové rozhodnutí. Varoval, že by to znamenalo další tlak na demokracii.
V pátek IMK nerozhodla o zákazu strany, což kritizovaly zejména některé státy, například Brémy. Starosta Andreas Bovenschulte (SPD) vyzývá k organizovanému postupu pro posouzení žádosti o zákaz. Jak ukazují další zprávy, proudy ve státní komoře jsou nekonzistentní.
Radikalizace a pravicově extremistické klasifikace
Radikalizace AfD je v posledních letech jasně viditelná a mezi pozorovateli se setkala s širokým konsensem. Odhady hovoří o počtu extremistických členů kolem 11 300, což odpovídá zhruba 30 % z celkového počtu členů. AfD je Spolkovým úřadem pro ochranu ústavy klasifikována jako „určitě pravicový extremista“. Strana propaguje etnocentrický názor, který je v rozporu se základním demokratickým řádem, vyplývá z analýzy Spolkové agentury pro občanské vzdělávání, která se podrobně zabývá nebezpečím AfD a její rétorikou. Toto hodnocení také vidí podporu politiků, jako je Christian Pegel (SPD), který vyzývá k politické debatě s AfD místo toho, aby nabízel vyhlídky na zákaz.
V posledních letech došlo k výrazným odchodům z AfD z osobních i politických důvodů. Kritici varují, že zákaz strany by mohl AfD posílit a působit jako mučedník. Zákaz by musel čelit i Spolkovému ústavnímu soudu a Evropskému soudu pro lidská práva, což mnozí považují za komplikované a zdlouhavé.
Diskuse o vhodném způsobu jednání s AfD zůstává živá a složitá. Je zapotřebí chytrý a promyšlený přístup, ať už prostřednictvím politické konfrontace nebo společenské debaty. IMK zde otevřel důležitou debatu, která bude pravděpodobně ještě dlouho rezonovat.