Mahler zachrání Čajkovského Evžen Oněgin: Večer zázraků!

Mahler zachrání Čajkovského Evžen Oněgin: Večer zázraků!

Jak moc srdce a duše jde do opery, je zvláště patrné na osudu Čajkovského mistrovského díla *Evgena Oněgina*. 19. ledna 1892 byla německá premiéra v Hamburku památnou událostí – v neposlední řadě díky neúnavnému úsilí Gustava Mahlera, který musel zakročit ve velmi kritické situaci. Příběh, který se toho dne odehrál, ukazuje výzvy a vášeň umělců a poskytuje vhled do počátků velkolepého díla.

Opera *Evgen Oněgin* je založena na stejnojmenném veršovaném románu Alexandra Puškina a složil ji Petr Iljič Čajkovskij. Poprvé byla uvedena v Moskvě 29. března 1879 a od té doby je považována za vynikající příklad lyrických oper s dramatickou hudbou. Děj se odehrává v Petrohradu a okolí ve 20. letech 19. století a vypráví o sobeckém hrdinovi, který odmítne lásku mladé ženy, a tak osudově vyvolá konflikt.

Výzvy německého výkonu

Na premiéře v Hamburku stálo několik překážek. Čajkovskij, který sotva mluvil německy, nemohl dirigovat vlastní dílo. Změny v recitativech způsobené překladem způsobily zmatek a zpěváci i orchestr byli zmatení. Sólistka Mary Kraus-Weiner zavzpomínala na potíže, které nastaly při zkoušce šatů. Situace se vyhrotila, když si Čajkovskij uvědomil, že ztrácí kontrolu nad představením a začal hledat spasitele.

Na pomoc byl povolán Gustav Mahler, který byl již tehdy známý jako vynikající dirigent. Nejenže přišel zachránit představení, ale i přes ošemetné okolnosti se mu podařilo dosáhnout ohromného úspěchu. Zpěváci byli jeho přítomností na dirigentském pódiu nadšeni a vystoupení bylo pro všechny přítomné nezapomenutelné.

Mahler: Vycházející hvězda

Gustav Mahler, narozený v Kalischtu v roce 1860, byl hudebním zázrakem, který dokončil působivá studia na vídeňské konzervatoři. Proslavil se svými různými dirigentskými pozicemi, mimo jiné v Lipsku a Budapešti, dokud v roce 1891 nepřevzal hamburskou operu. Možnost režírovat německou premiéru Čajkovského *Eugena Oněgina* upevnila jeho reputaci a způsobila rozruch v operním světě. Později také dirigoval první představení *Eugena Oněgina* ve Vídni, kterému se dostalo pozornosti i za jejími hranicemi.

Premiéra v hanzovním městě zůstala ukotvena jako důležitý okamžik v historii opery. Na dotazy Čajkovského o realizaci jeho hudby odpověděl Mahlerův zásah. Tato epizoda je nejen důkazem Mahlerova talentu, ale také náznakem, že i v těch nejtěžších chvílích lze vytvořit hodnotné hudební spojení.

Čas na představení však nebyl korunován jen úspěchem. Po premiéře byl Čajkovskij konfrontován i s dalšími představeními *Eugena Oněgina*, které rychle dosáhly celosvětového úspěchu. Mahler svým nasazením sehrál rozhodující roli nejen při premiéře v Hamburku, ale v celém procesu vývoje této opery, která má od té doby své stálé místo na repertoáru velkých operních domů.

Vliv Mahlera a Čajkovského na operní a symfonickou tradici je nepopiratelný. Zkušenosti a tvůrčí výměna těchto dvou hlubokých umělců jsou stále kusem živé hudební historie, která rezonuje na pódiích i za nimi.