Revoluce v Greifswaldu: Plazmalýza zvyšuje produkci vodíku!

Revoluce v Greifswaldu: Plazmalýza zvyšuje produkci vodíku!

V severním Německu zkoumá vzrušující výzkumný projekt v Leibnizově institutu pro výzkum a technologii plazmatu (INP) v Greifswaldu revoluční metodu pro klimaticky neutrální výrobu vodíku. Tato nová technika, známá jako plazmalýza, slibuje výrazné zvýšení energetické účinnosti při výrobě vodíku a snížení emisí CO₂ na minimum. FR.de uvádí, že plazmolýza štěpí metan na vodík a pevný uhlík, což snižuje spotřebu elektřiny asi o 20 % ve srovnání s tradiční elektrolýzou.

Zvláštnost tohoto procesu: Přeměnou metanu zůstává uhlík v pevné formě a může být použit jako cenná surovina. V ideálním případě metan pochází z klimaticky neutrálních zdrojů, jako je bioplyn, což dále snižuje emise CO₂. Vzhledem k dnešním problémům s dodávkami energie v Německu – spotřeba vodíku se v současnosti pohybuje mezi 55 a 60 terawatthodinami ročně – by tato technologie mohla významně přispět k energetickému přechodu.

Vodík jako součást budoucího energetického systému

Takhle Federální agentura pro životní prostředí vysvětluje, že vodík hraje klíčovou roli v budoucím německém energetickém systému. Slouží nejen jako sekundární zdroj energie pro rafinérské procesy a chemický průmysl, ale také pro zabezpečení dodávek elektřiny přes plynové elektrárny. Federální vláda sleduje ambiciózní plány na výrobu 40 až 75 terawatthodin zeleného vodíku do roku 2030.

Rozhodujícím bodem je flexibilita plazmolýzy. Může být použit v různých systémech, jako jsou zařízení na zemní plyn a bioplyn, stejně jako v zařízeních na zkapalněný zemní plyn (LNG). Stát Meklenbursko-Přední Pomořansko projekt podporuje; Svobodný stát investuje čtyři miliony eur z fondů EU do vodíkové výzkumné továrny MV, v níž jsou kromě INP zapojeny Fraunhofer IGP a Leibnizův institut pro katalýzu (LIKAT).

Budoucnost v nedohlednu

Potenciál této nové technologie však závisí nejen na technickém pokroku, ale také na politických rozhodnutích. Spolková ministryně hospodářství Katherine Reiche se zavázala k technologicky otevřenému kurzu energetické politiky, který zahrnuje různé vodíkové procesy a také dovoz. Tento přístup bude mít zásadní význam pro to, jak dobře bude možné dosáhnout klimatických cílů a rozšířit vodíkové hospodářství v Německu.

Celkově projekt v Greifswaldu ukazuje, jak mohou inovativní technologie pomoci překonat výzvy energetické transformace. Využití plazmolýzy by mohlo nejen pokrýt potřeby vodíku způsobem šetrným ke klimatu, ale také snížit závislost na fosilních palivech a připravit cestu k udržitelnější energetické budoucnosti.