Korupce v EU: Itálie blokuje důležitou právní reformu!

Korupce v EU: Itálie blokuje důležitou právní reformu!

Diskuse o korupci v Evropské unii je stále dramatičtější, zejména na pozadí četných skandálů, jako je Katar nebo nedávná odhalení kolem bývalého europoslance Piera Antonia Panzeriho. Tyto události poukazují na nedostatky v boji proti korupci na úrovni EU. 16. června 2025 při interinstitucionálních jednáních ve Štrasburku ztroskotalo přijetí směrnice na posílení boje proti korupci, což politici brali jako objasňující znamení probíhajících blokád v rámci EU. Hlasitý euractiv Zejména italská vláda pod vedením Giorgia Meloniho je hlavním důvodem neúspěchu této směrnice. Je proti zahrnutí „zneužití moci“ jako konkrétního korupčního trestného činu.

Německo je také chyceno v křížové palbě kritiky, protože nemá odpovídající trestní zákon, což situaci dále komplikuje. Směrnice by nejen harmonizovala sankce mezi členskými státy, ale také by rozšířila definici korupce a posílila národní protikorupční orgány. „Uvidíme, zda se podaří najít kompromis,“ zdůrazňuje poslankyně Raquel García Hermida-van der Walle.

Kritické pozadí a potřeba akce

Nárůst případů korupce v rámci EU – jen v posledních letech byla řada vysoce postavených politiků a úředníků spojována s trestnou činností – také odporuje probíhající diskusi o potřebě konkrétních opatření. Podle průzkumů o BPB 68 % Evropanů považuje korupci ve své zemi za rozšířenou a pouze 31 % věří, že stávající protikorupční opatření jsou skutečně účinná.

Evropská komise stále plánuje zpřísnit svá protikorupční opatření. Místopředsedkyně Komise Věra Jourová oznámila, že se v budoucnu zaměří na kriminalizaci zneužití pravomoci úřední osoby. To by zase mělo pomoci aktivně bojovat proti korupčním praktikám nejen ve veřejném, ale i v soukromém sektoru. „Je důležité vytvořit kulturu integrity,“ říká v této souvislosti a poukazuje na plánované kampaně na zvýšení povědomí.

Směr reforem

Další výzvou je skutečnost, že návrh na vytvoření Evropského úřadu pro etiku byl prozatím opuštěn. To se dostalo pod tlak Evropské lidové strany, která vyjádřila obavy ohledně jeho účinnosti a proveditelnosti. Průzkumy navíc ukazují, že mnoho občanů, podobně jako v EU, považuje korupci za vážnou hrozbu pro demokracii a právní stát. To vysvětluje Komise že problémy jsou hlubokého charakteru a spočívají nejen v legislativních obdobích jednotlivých členských zemí, ale i v celkové strategii EU. Korupce údajně stojí ekonomiku EU nejméně 120 miliard eur ročně.

co bude dál? Nové kolo jednání je naplánováno již do konce měsíce a polské předsednictví v Radě doufá v brzké pozitivní výsledky. Otázkou ale zůstává, zda jsou tato jednání založena na skutečné vůli ke změně, nebo zda jsou členské státy nadále blokovány národními zájmy. Je naléhavě zapotřebí silný politický signál pro budoucnost – nejen k prevenci, ale také k boji proti rozšířené korupci.