University of Vechta bojuje proti plýtvání potravinami v Indii!

University of Vechta bojuje proti plýtvání potravinami v Indii!

Plýtvání potravinami je problém, který se týká nás všech. Inovativní přístupy jsou obzvláště žádané v dobách, kdy je velmi důležitá udržitelnost a zachování zdrojů. Univerzita ve Vechtě je nyní součástí mezinárodního interdisciplinárního výzkumného projektu, který začíná přesně v tomto bodě. Důraz je kladen na recyklaci potravinového odpadu v Bengaluru v Indii. Podle Fleischwirtschaft projekt vedou prof. Dr. Andreas Schfare Bürkert University of Kassel a Univerzita Pro. Göttingen koordinován. Cílem této spolupráce je analyzovat interakce mezi městskými a venkovskými oblastmi s cílem nalézt lepší řešení pro snížení plýtvání potravinami.

Pohled na současnou situaci ničení potravin v EU ukazuje, že mnoho členských států zkoumá měření potravinových ztrát a plýtvání již léta. Používají se různé metody, například využití existujících statistik a průzkumů v domácnostech nebo vyhledávání v odpadech. Thünenský institut přispěl cennými odbornými znalostmi, zejména v platformě Thünen, kterou spustila Evropská komise v roce 2016 a do níž jsou zapojeny všechny členské státy a mezinárodní organizace. Jednotný rámec pro definování a měření plýtvání potravinami vznikl v roce 2018 revizí rámcové směrnice EU o odpadech.

Projekty EU a redukční cíle

Důležitým krokem v boji proti plýtvání potravinami byl návrh Evropské komise na revizi rámcové směrnice o odpadech v červenci 2023. Ta zahrnuje závazné cíle snížení odpadů pro národní úrovně do roku 2030. Plánem je snížit množství odpadu o 10 % při zpracování a výrobě potravin a o 30 % v maloobchodě, restauracích a domácnostech, jak uvádí [Europarl]. Evropský parlament zvolil jasnější kurs a dokonce požaduje snížení minimálně o 20 % ve zpracování potravin a o 40 % v maloobchodě a restauracích.

Takový přístup je více než nutný. Dospělí občané v EU vyhodí každý rok v průměru 173 kg potravin, což je skutečná absurdita. EU plánuje zvýšit povědomí o takzvaném „ošklivém“ ovoci a zelenině a zpřístupnit neprodané, ale stále poživatelné potraviny k darování. Tato opatření by mohla pomoci výrazně snížit alarmující čísla týkající se plýtvání potravinami.

kde jsme?

Problémy při shromažďování a porovnávání údajů o plýtvání potravinami však přetrvávají. Různé definice a metody měření ztěžují získání jasného přehledu. Podle Thünen jsou informace o potravinových ztrátách v některých státech EU jen řídké. Další háček je v tom, že za potravinový odpad jsou považovány pouze ty, které jsou právně klasifikovány jako odpad, což diskusi dále komplikuje. Členské státy jsou povinny od roku 2020 každoročně měřit a hlásit plýtvání potravinami, stačí to však k přijetí účinných opatření?

Zda nově zaváděná opatření skutečně povedou ke znatelnému omezení plýtvání potravinami, se teprve uvidí. Ale směr je správný a kombinací výzkumu, politické vůle a změny spotřebitelského myšlení bychom mohli udělat důležitý krok k udržitelnější budoucnosti.