Městská knihovna Lübeck: Digitalizace nabírá na rychlosti!

Městská knihovna Lübeck: Digitalizace nabírá na rychlosti!

Městská knihovna Lübeck v současné době pracuje na digitální infrastruktuře, aby v budoucnu mohla čtenářům nabídnout moderní knihovnický zážitek. Důraz je kladen zejména na zavedení samoobslužného pokladního systému, který uživatelům umožní samostatně si půjčovat a vracet média. Tyto inovace přicházejí právě včas na „Den knihoven“ 24. října, který založil Richard von Weizsäcker a podtrhuje význam knihoven. Městské knihovny však čelí mnoha výzvám, od přístupu k digitálním dílům až po optimalizaci interních procesů, jak uvádí ln-online.de

27. října začne městská knihovna připevňovat více než 400 000 RFID štítků, aby byla realizována první fáze na cestě k samoobslužné pokladně. RFID, což je zkratka pro „Radio Frequency Identification“, umožňuje knihovnám efektivně spravovat média a nabízí uživatelům větší flexibilitu. Plánované samoobslužné terminály pomohou čtenářům bleskově vydávat a vracet média. A to vše bez přímého kontaktu se zaměstnanci, což je pro mnohé vítanou úlevou, jak vysvětluje Fachstelle pro veřejné knihovny.

Cesta k digitalizaci

Přechod na samoobslužný pokladní systém je plánován na rok 2026 v závislosti na finančních a personálních možnostech městské knihovny. První realizace mají proběhnout v projektech otevřených knihoven v Travemünde a Kücknitz. Otevřená knihovna se plánuje také pro okresní knihovnu Moisling, která může těžit z nových systémů.

Dodatečný online platební systém pro poplatky za pronájem zvýší uživatelskou přívětivost a je také plánován na rok 2026. Zatímco mnoho knihoven nyní nabízí aplikace pro katalogy a uživatelské účty, Městská knihovna v Lübecku se rozhodla, že to prozatím nebude dělat, protože uživatelé neuvedli potřebu. Jak uvádí bibliotheksportal.de, mohly sehrát roli obavy z ochrany dat týkající se aplikací třetích stran.

Použitelnost a výzvy

Zavedení systémů RFID nejen zefektivňuje úvěrové procesy, ale očekává se i odlehčení zaměstnanců od rutinních činností. Uživatelé těží z větší flexibility a nezávislosti při půjčování a vracení médií. Systém RFID také usnadňuje údržbu zásob v knihovnách. Čtečka rozpozná mediální tagy i bez přímé viditelnosti, což umožňuje dávkovou rezervaci – výrazné zlepšení oproti tradičním metodám půjčování.

Tyto pokroky však nejsou bez problémů. Určitý finanční tlak představují počáteční investice do nového hardwaru a nezbytné zaškolení personálu. Existují také technické bariéry, zejména pro starší uživatele. Knihovny se rovněž netýkají obavy o ochranu dat, ačkoli používaný knihovní software splňuje určité standardy a neuchovává citlivá data, která by umožňovala vyvozovat závěry o chování při používání médií, jak je uvedeno ve zprávách.

Pokrok v městské knihovně v Lübecku ukazuje, že krok do digitální budoucnosti nabízí nejen nové příležitosti, ale přináší s sebou i výzvy. Je vzrušující sledovat, jak se bude vývoj vyvíjet v následujících letech.