Výzkumníci odhalují: Neviditelné vlny dramaticky mění Arktidu!

Výzkumníci odhalují: Neviditelné vlny dramaticky mění Arktidu!

Tým výzkumníků z Institutu Alfreda Wegenera v Bremerhavenu se věnoval fascinujícímu tématu: vnitřním gravitačním vlnám v oceánu. Tyto obrovské vlny, které často dosahují velikosti výškových budov, hrají důležitou roli při promíchávání moří a ovlivňují tak i globální výměnu tepla a oceánské proudy. Oceánografka Friederike Pollmannová vede projekt, který studuje dopady klimatických změn na tyto vlny v Arktidě. Překvapivě se dlouho myslelo, že v Arktidě je jen málo vnitřních vln, protože led uklidňoval povrch.

Situace se však změnila: v důsledku klimatických změn taje arktický mořský led, čímž se mění podmínky pro vznik vnitřních vln. Pollmann předpokládal, že méně mořského ledu vede k většímu větru, který stimuluje vnitřní vlny. Toto zvýšené míchání by mohlo vynést teplé vrstvy vody nahoru a urychlit tání ledu. Začarovaný kruh, který by měl za následek rychlejší úbytek ledu a zároveň by mohl dále zvyšovat globální oteplování.

Nedávný vývoj v Arktidě

Současná situace v oblasti mořského ledu v Arktidě je alarmující. V únoru 2023 dosahovala plocha arktického mořského ledu v průměru 14,31 milionu km², což je sedmá nejnižší hodnota od roku 1979. Tato data byla potvrzena Národním střediskem pro údaje o sněhu a ledu (NSIDC), které za stejné období zjistilo ještě menší plochu přibližně 14,18 milionu km², což je třetí nejnižší zaznamenaná únorová hodnota. Tyto hodnoty vykazují kritický negativní trend 2,3 % za dekádu.

Zajímavé je, že období tání v roce 2023 začalo po zimním maximu 5. března, kdy se ledová pokrývka zvýšila na 14,79 milionu km². Po tomto období však začal nepřetržitý pokles a v různých oblastech, jako je Barentsovo moře a Okhotské moře, zůstal rozsah ledu pod dlouhodobým průměrem. Tyto změny byly způsobeny v neposlední řadě povětrnostními jevy, které vedly k přílivu teplého vzduchu z jihu a dále zhoršeným podmínkám v Arktidě.

Role vnitřních vln

Vnitřní vlny, jako jsou ty zkoumané ve výzkumu v Bremerhavenu, jsou klíčové pro dynamiku oceánu. Vznikají, když přes podvodní hřebeny proudí přílivové proudy, které ovlivňují distribuci tepla, živin a plynů. Pro lepší pochopení těchto složitých procesů byl nedávno proveden laboratorní experiment. K pozorování přenosu energie prostřednictvím vnitřních vln byl postaven model oceánu. Ke zviditelnění vln a ke sledování energetických pohybů ve vlnách byly použity inovativní techniky, jako je Background Oriented Schlieren (BOS).

Oceán zůstává ústředním hráčem změny klimatu, ale mechanismy za míšením jsou složité. Lepší pochopení vnitřních vln by mohlo nejen zlepšit předpověď budoucích podmínek oceánů, ale také pomoci objasnit roli změny klimatu v mořských ekosystémech, což je neuvěřitelně důležité pro řešení problémů naší doby.

Friederike Pollmann v souvislosti s tím zdůrazňuje potřebu otestovat svou hypotézu o virtuálních simulacích. Významně se na tom bude podílet juniorská výzkumná skupina Emmy Noether „Artemics“. Nadcházející roky by tedy mohly být klíčové pro to, jak chápeme a řešíme dynamiku mořského ledu a oceánů v souvislosti se změnou klimatu.

Další informace o tomto tématu si můžete přečíst v následujících článcích: t-online.de, wetterdienst.de a scisimple.com.