Umělá inteligence v Brémánech: Skutečně slouží lidem?

Umělá inteligence v Brémánech: Skutečně slouží lidem?

Bremen, Deutschland - V moderním světě, který se vyznačuje digitálními inovacemi, se zdá, jako bychom byli doslova sledováni hlášením o umělé inteligenci (AI). Alespoň takto popisuje autora Weser Courier, který se dívá na současný vývoj se zvyšujícím se skepticismem. Zejména v oblasti komunikace zažívá, jak empatie funguje mezi lidmi, ale nikoli mezi stroji. To vyvolává otázky: Jak daleko může AI jít ​​porozumět a reagovat na lidské emoce?

Živý příklad pochází z každodenního života občana Brémy, kteří museli čekat devět měsíců na dodávku svého žlutého koše. Mezitím autor obdržel e -mail z AI jeho workshopu, který ho informoval o nezbytné změně ropy. Ale v dalším pokusu o dohodnutí schůzky s KI, s názvem „Alex“, zažilo pouze nedorozumění. Nakonec by k řešení mohlo přispět pouze odvolání skutečné osoby. Tato anekdota ilustruje ústřední problém: nedostatek mezilidského spojení a porozumění v interakcích AI.

Výzva umělé empatie

Ale co je umělá empatie (KE)? Technologie, která dává strojům schopnost rozpoznat lidské emoce a reagovat na ně. To se také nazývá „afektivní AI“ a jeho cílem je revoluci v interakci mezi člověkem a strojem. V příkladech aplikací, jako jsou empatické chatboty v zákaznickém servisu nebo virtuální asistenti ve zdravotnickém systému, je zobrazen potenciál KE. Ale tady to háčky: Lidská empatie je založena na skutečných pocitech, zatímco KE může simulovat pouze emoce. To nás přivádí k otázce: Je opravdu skutečná pomoc, kterou lze očekávat?

Studie „Intelligence Nature Machine Intelligence“ ukazuje zajímavé přístupy. Profesor informatiky Tim Althoff z Washingtonské univerzity se zabýval otázkou, zda AI může lidem pomoci efektivněji vyjádřit empatii. Skupina účastníků obdržela podporu od modelu AI, který byl vyškolen k vytvoření více empatických odpovědí. Přestože byly odpovědi hodnoceny jako empatičtější, ti, kteří hledali pomoc, to nepovažovali za stejně efektivní, jakmile se dozvěděli, že se jedná o AI. Tyto výsledky naznačují, že lidský kontakt stále zůstává nenahraditelný a že KI nenahrazuje mezilidské vztahy, ale měl by je v nejlepším případě podpořit.

Technologické limity a sociální obavy

Umělá empatie je dvojitý meč. Na jedné straně lze emocionální signály dešifrovat složitými algoritmy, na druhé straně otázky o důvěře a autentičnosti zůstávají nezodpovězeny. Psychiatr Andreas Meyer-Lindenberg zdůrazňuje možnou podpůrnou roli AI v nabídkách vzájemné podpory, ale zdůrazňuje potřebu skutečných lidských sloučenin. Protože KE nemůže dosáhnout hlubokých skutečných vztahů, protože nemá vnitřní motivaci a její přizpůsobivost je omezená.

S ohledem na budoucnost likvidace odpadu v Brémách, která má být v roce 2026 dražší, je také zřejmé, že technologický pokrok se pohybuje v mnoha oblastech života, ale mezilidské stále zůstává zásadní význam. Vývoj a použití KE by proto měl být odpovědný za účelem zajištění přijetí a důvěry uživatelů.

Celkově se ukáže, že zatímco AI a jejich empatické přístupy jsou slibné, nemohou nahradit autentické lidské vztahy. Diskuse o správném používání těchto technologií nás v budoucnu bude i nadále doprovázet.

Weser-Kurier, Deutschlandfunk a Xpert.digital poskytují cenné poznatky o světě AI a lidské komunikace a povzbuzují je, aby přemýšleli o možnostech a limitch těchto technologií.