Kolektivní vyjednávání 2025: požadavky na 1,2 milionu zaměstnanců rostou!
Kolektivní vyjednávání pro 1,1 milionu zaměstnanců v Brémách začne v září 2025. Odbory požadují výrazně vyšší mzdy.

Kolektivní vyjednávání 2025: požadavky na 1,2 milionu zaměstnanců rostou!
První kroky do dalšího kola kolektivního vyjednávání pro veřejný sektor se blíží. Od září bude v Německu proveden průzkum poptávky u zhruba 1,1 milionu zaměstnanců spolkových zemí. V říjnu předloží svaz ver.di na stůl své konkrétní požadavky. Samotné kolektivní vyjednávání začíná v prosinci kolektivním vyjednávacím společenstvím států (TdL), které tvoří ministři financí spolkových zemí – s výjimkou Hesenska. To se zabývá otázkami kolem kolektivních smluv pro zaměstnance veřejného sektoru s nadějí altaussee.info, že kvůli vysoké inflaci a neobsazeným pozicím z více než 300 000 hodnocení nelze ignorovat požadavky PROČ.
Celkem je postiženo přibližně 1,2 milionu zaměstnanců kolektivního vyjednávání, včetně více než 3 milionů státních zaměstnanců. Zaměřuje se zejména na učitele, vysokoškolské pedagogy, zdravotní sestry, zaměstnance ve vězeňském systému, ale i v justici a v jeslích. Odbory si stanovily vysoké cíle: požadují zvýšení příjmů o 10,5 procenta nebo alespoň 500 eur a také extra odměnu 200 eur pro juniorské zaměstnance. Diskutuje se také o městském státním příspěvku ve výši 300 eur pro zaměstnance v Berlíně, Hamburku a Brémách. Tyto požadavky jsou vzneseny na pozadí trvale vysoké inflace a nedostatečných platů pro státní zaměstnance.
Reakce a výzvy
Předseda Ver.di Frank Werneke zdůrazňuje, že ve veřejné správě je „obrovské nahromadění“ a že limit je již dávno překročen. Ulrich Silberbach, šéf Asociace státních služeb, požaduje nabídku od států, které dokážou dosáhnout konsensu. Ale reakce států jsou střízlivé: Andreas Dressel, předseda TdL, shrnuje postoj států vysvětlením, že předložené požadavky by překročily schopnost států plnit. Koalice jasně říká, že zvýšení platů by stálo minimálně 19 miliard eur.
Diskuse o zvýšení platů je jako noční můra. Ministryně financí Monika Heinoldová ze Šlesvicka-Holštýnska varuje před neúměrným nárůstem personálních výdajů, odbory se přitom již začínají připravovat na případné varovné stávky. Tato turbulentní situace zajišťuje, že veřejná služba zůstává středem společenského zájmu.
Cesta k dohodě
Kolektivní smlouva pro federální a místní vlády, která byla uzavřena v dubnu, nabízí stále mlhavou jiskřičku naděje: Byly zde zvláštní platby bez daní a cel ve výši 3 000 eur a základní plat 200 eur, plus navýšení o 5,5 procenta. Takový výsledek by se mohl, ale nemusí nutně přenést do nadcházejících jednání. Kontroverzní body, jako je minimální částka pro nižší příjmové skupiny a příspěvek městu a státu, zůstávají nevyřešeny a vyžadují objasnění.
Dlouhodobým cílem je dosáhnout dohody ještě před Vánoci. Bude to však náročný úkol, zejména s ohledem na další kolo vyjednávání naplánované na 7. a 8. prosince v Postupimi. Pokud však jednání selžou, rozhodčí řízení není možné, protože neexistuje odpovídající dohoda. Vzhledem k napjaté situaci ve veřejné správě a probíhajícím jednáním lze příštích několik měsíců považovat za klíčové pro budoucnost zaměstnanců.