Potápějící se frézy v Rostocku: Města ve finanční pohotovosti!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Greifswald čelí vysokým nákladům a soudním sporům poté, co se potopila fréza „Nordland III“.

Greifswald sieht sich mit hohen Kosten und Rechtsstreitigkeiten konfrontiert, nachdem der Kutter "Nordland III" sank.
Greifswald čelí vysokým nákladům a soudním sporům poté, co se potopila fréza „Nordland III“.

Potápějící se frézy v Rostocku: Města ve finanční pohotovosti!

V Meklenbursku-Předním Pomořansku způsobují staré rybářské lodě rostoucí problémy městům a komunitám. Tito bývalí pracanti se stále častěji potápí v přístavu nebo ve svých kotvištích, což způsobuje finanční problémy odpovědným osobám. Situace se vyostřuje zejména v Rostocku, kde je podle aktuálního průzkumu německé tiskové agentury (dpa) znepokojivý trend. Kapitán přístavu Rostock Falk Zachau hovořil o osmi incidentech za posledních pět let, které byly způsobeny opotřebením souvisejícím s věkem a špatnou údržbou. Zvláště patrná je „Luna Rossa“, která na konci července 2023 opět způsobila problémy.

Těmto výzvám však nečelí pouze přístav Rostock. Nehody jsou zaznamenány také v Greifswaldu a Stralsundu. Příkladem je „Nordland III“, který se potopil v roce 2023 a jehož záchrana by mohla stát odhadem půl milionu eur. Mezi městem a státem se rozhořel soudní spor, který vedl až k Vyššímu správnímu soudu. Ve Stralsundu bylo nutné zajistit „Rudolf Virchow“ poté, co se provozní materiály dostaly do vody. Nakládání s takovými vraky komplikují pravidla a předpisy upravující demontáž zchátralých lodí.

Nehody a jejich příčiny

Zapuštěné kutry již obvykle nejsou způsobilé k plavbě a často byly přeměněny na občerstvení. Odpovědnost ale neleží pouze na přístavních úřadech, ale také na majitelích těchto lodí, kteří jsou odpovědní za údržbu a případnou likvidaci. Zajímavé je, že mnoho z těchto starých lodí není registrováno v oficiálním rejstříku lodí, což ztěžuje jejich řádné odstranění. Schwerinské ministerstvo hospodářství a dopravy nyní plánuje revizi státních přístavních předpisů s cílem poskytnout přístavním orgánům rozšířené pravomoci, případně i při odstraňování potopených lodí.

Zvláště znepokojivé je nebezpečí, které představují vraky. Podle odborníků by potenciální environmentální rizika z potopených vraků lodí mohla mít vážné důsledky pro mořské prostředí. Podle Federální agentury pro životní prostředí představují hrozbu četné staré vraky po celém světě, často z druhé světové války. Některé jsou potenciálně nebezpečné, protože stále obsahují palivo a další znečišťující látky. Jediný únik z takového vraku může znečistit až milion litrů vody.

Vyhlídky do budoucna

Přístavní úřady proto stojí před obrovským úkolem. Kapitán přístavu Rostock Zachau kritizuje nejen nedostatek příležitostí k rozebrání churavějících lodí, ale také vyzývá k naléhavým legislativním opatřením ke zlepšení situace. Než však vznikne právní základ, města nadále spoléhají na iniciativu majitelů lodí, kteří často své povinnosti neplní dostatečně. Tlak na hledání řešení zde rychle roste.

Celkově situace v Meklenbursku-Předním Pomořansku ukazuje, že kombinace zastaralých lodí a nedostatečného právního rámce představuje pro přístavní společnosti značné problémy. Chystané změny stávajících předpisů by mohly představovat první krok správným směrem, ale zda budou skutečně účinně provedeny, se teprve uvidí.