Severojižní rozdělení: Kdo nese břemeno Bundeswehru v Německu?

Severojižní rozdělení: Kdo nese břemeno Bundeswehru v Německu?

Bundeswehr čelí velkým výzvám, zejména v kontextu žité reality v Německu. Do konce roku 2027 plánuje Německo zřídit v Litvě novou brigádu se 4 800 vojáky, kteří budou plnit své povinnosti na východním křídle NATO. Zaměření náboru však ukazuje nápadný předěl mezi severem a jihem. Vyplývá to z aktuální zprávy, která zkoumá původ vojáků a zdůrazňuje, jak rozdílně je břemeno obrany rozděleno mezi různé spolkové země. V Meklenbursku-Předním Pomořansku je impozantních 529 vojáků na 100 000 obyvatel, zatímco v Bavorsku je pouze 188 vojáků a v Bádensku-Württembersku pouze 105 vojáků. Podobně slabě to vypadá v městských státech: v Berlíně připadá na 100 000 obyvatel jen 118 vojáků, v Hamburku 175 a v Brémách 185.

Jedním z důvodů tohoto rozdělení mohou být ekonomické podmínky regionů. Podle Kettnera Edelmetalle nesou tíhu obrany státu ekonomicky slabší oblasti, zejména na severu a východě. Zde je služba v Bundeswehru často jedinou kariérní perspektivou. Synové a dcery ze strukturálně slabých regionů riskují své životy na misích v zahraničí, zatímco ekonomicky silnější oblasti, jako je jižní Německo, kde sídlí mnoho velkých společností, přispívají k zajištění obrany často jen omezeně. Tato nerovnováha vyvolává otázky o spravedlnosti. V současné světové situaci, charakterizované válkou na Ukrajině a hrozbou ze strany Ruska, je odpovědnost za bezpečnost stále aktuálnější.

Úkoly Bundeswehru rostou

Úkoly Bundeswehru narůstají nejen kvůli rozmístění nových jednotek v Litvě, ale také kvůli neustále se zvyšujícím požadavkům. Obranný politik Roderich Kiesewetter vyjadřuje obavy o efektivitu dobrovolné vojenské služby a její schopnost uspokojit potřebu dostatečně vycvičených vojáků. Studie naznačují, že současná pracovní síla 182 000 vojáků se má zvýšit na 260 000 profesionálních vojáků a plánuje se záloha 200 000 bývalých příslušníků vojenské služby. Ale jak toho lze dosáhnout? Někteří odborníci naléhavě volají po větším společenském uznání vojáků, aby podpořili nábor a zajistili další generaci.

Podle DW je cílem pro Bundeswehr 203 000 vojáků. Znepokojivý trend však ukazuje, že navzdory nárůstu počtu uchazečů v roce 2024 opustí Bundeswehr během prvních šesti měsíců každý čtvrtý člověk. Jedním z důvodů může být touha po úkolech v blízkosti domova, které nelze vždy splnit. Eva Högl, komisařka pro obranu Bundestagu, zdůrazňuje, že v současné době je potřeba plně funkčního Bundeswehru.

Činnosti potřebné pro zlepšení

Ústředním bodem diskuse je vybavení Bundeswehru. Po rychle rostoucím speciálním fondu ve výši 100 miliard eur na zlepšení vojenských kapacit, který se zrychlil zejména po ruském útoku na Ukrajinu, je potřeba jednat. Zatímco těžiště se přesunulo na nákup rychle nasaditelného vybavení, jako jsou bojová letadla a tanky, zajištění funkčního rozsáhlého vybavení a náhradních dílů zůstává výzvou.

Opomenuta by neměla být ani debata o možné povinné službě pro mládež. Högl navrhuje „společenský rok“, který lze uskutečnit jak v Bundeswehru, tak v sociálních institucích. To by mohlo pomoci vytvořit nové příležitosti pro nábor a zároveň přispět společnosti. Cílem je podporovat společenskou odpovědnost a lépe integrovat vojáky.

Situace Bundeswehru a rozmístění vojáků ukazují, že je zde nutný ještě důležitější společenský diskurz. Nezbývá než doufat, že bohaté regiony přispějí svým spravedlivým dílem k národní obraně a že břemeno tak bude rozděleno spravedlivěji. Protože v konečném důsledku jde o bezpečnost všech.