Smutek pro Rolfa Hilgenfelda: zemřel průkopník biochemie

Smutek pro Rolfa Hilgenfelda: zemřel průkopník biochemie

19. června 2025 vědecký svět ztratil jednu ze svých vynikajících myslí. Prof. Dr. Dr. h. C. Rolf Hilgenfeld, významný německý biochemik, který významně přispěl k výzkumu koronavirů, zemřel v Bad Schwartau ve věku 71 let.[[1]](https://www.dzif.de/de/stillem-gedenken-rolf-hilgenfeld) Hilgenfeld zanechává nejen velkou díru ve vědecké komunitě, ale také hluboký smysl pro rodinu a soucit mezi kolegy a kolegy.

Rolf Hilgenfeld se narodil 3. dubna 1954 v Göttingenu a brzy věděl, kam jeho cesta povede. Studoval chemii na univerzitách v Göttingenu a Freiburgu, kde získal diplom v roce 1981. Jeho vědecká kariéra ho zavedla na Institut Maxe Plancka pro biofyzikální chemii a Svobodnou univerzitu v Berlíně, kde v roce 1987 získal doktorát disertací o struktuře rostlinné proteázy. V letech 1995 až 2002 byl ředitelem Institutu molekulární biotechnologie a v roce 2003 přešel na Univerzitu v Lübecku, kterou vedl jako ředitel Institutu biochemie až do svého odchodu do důchodu v roce 2020.[[2]](https://de.m.wikipedia.org/wiki/Rolf_Hilgenfeld)

Průkopník ve výzkumu virů

Hilgenfeld byl nejen vášnivým vědcem, ale také průkopníkem v oblasti německé strukturální biologie. Jeho práce na struktuře virů, jako jsou SARS, MERS-CoV, Zika a SARS-CoV-2, jej učinila mezinárodně známým. Zejména během pandemie SARS v letech 2002/2003 vyvolala jeho publikace o trojrozměrné struktuře proteázy viru SARS velký rozruch a položila základ pro vývoj antivirových látek. Úzce spolupracoval s výzkumnými institucemi v Číně a byl uznán jako jeden z „Highly Cited Researchers 2024“.[[1]](https://www.dzif.de/de/stillem-gedenken-rolf-hilgenfeld)

Hilgenfeldův interdisciplinární přístup, který kombinoval biochemii, virologii a objev léků, vedl k významnému pokroku ve vývoji léků. Vynikajícím úspěchem bylo objasnění struktury hlavní proteázy SARS-CoV-2 Mpro na začátku roku 2020, což jeho týmu umožnilo vyvinout inhibitor alfa-ketoamidu, který byl účinný také proti SARS-CoV-2. Tyto úspěchy mu v roce 2023 vynesly medaili Carla Hermanna od Německé společnosti pro krystalografii.[[2]](https://de.m.wikipedia.org/wiki/Rolf_Hilgenfeld)

Trvalé dědictví

Hilgenfeldův závazek k vědě také přesahoval výzkum. Již v roce 2010 aktivně bojoval za zachování lékařské fakulty na univerzitě v Lübecku, což ukazuje jeho hluboce zakořeněné spojení s jeho ústavním domovem. Až do své smrti působil jako vedoucí profesor na univerzitním institutu pro molekulární medicínu a byl zvláště aktivní v Německém centru pro výzkum infekcí (DZIF). Jeho neúnavná práce je vysoce ceněna v profesionálním světě i mimo něj.[[1]](https://www.dzif.de/de/stillem-gedenken-rolf-hilgenfeld)

S Rolfem Hilgenfeldem věda neztrácí jen učence, ale člověka, který stavěl mosty mezi obory. Jeho odkaz bude žít v biochemii a virologii a připraví půdu pro budoucí generace výzkumníků.[[2]](https://de.m.wikipedia.org/wiki/Rolf_Hilgenfeld)