ArcelorMittal: Brémská ocelárna zůstává v uhelné éře místo vodíku!

ArcelorMittal: Brémská ocelárna zůstává v uhelné éře místo vodíku!

Sůl v polévce brémské ekonomiky může být v nebezpečí: Wolfgang Gerke, respektovaný odborník na podnikové strategie, ostře kritizoval rozhodnutí ArcelorMittal původně odmítnout konverzi brémské ocelárny na výrobu vodíku. Gerke popsal tento krok jako „záludný“ a „nepořádek“. Toto rozhodnutí je překvapením pro mnohé, zejména Senát v Brémách a CDU, kteří spoléhali na přizpůsobivost místa.

Na obzoru byl ambiciózní projekt. ArcelorMittal měl konečně sílu nechat uhlí a koks za sebou a přejít k výrobě vodíku. Jenže s odmítnutím miliardového projektu, který ovlivnil i transformaci v Eisenhüttenstadtu, nastává nejistota. Jako denní zprávy uvedli, že finanční prostředky v celkové výši 1,3 miliardy eur byly na stole, ale nedostatek ekonomické efektivity a nízká dostupnost vodíku vedly k tomu, že společnost změnila kurz.

Proč je to rozhodnutí tak bolestivé

Rozhodnutí ArcelorMittal odmítnout změnu přišlo v době, kdy znatelně narůstal tlak rostoucích CO2 certifikátů a vysokých nákladů na energie. Prognózy předpokládají, že konvenční výroba oceli v Evropě, a tedy ani v Brémách, by již za zhruba pět let nemohla být životaschopná. Gerke má podezření, že se společnost snaží udržet konvenční výrobní metody co nejdéle, aby maximalizovala zisk, než se zavřou dveře.

Dopad tohoto rozhodnutí neovlivňuje pouze pracovní místa v Brémách, ale má také širší dopad na německý ocelářský průmysl. A konečně, toto odvětví významně přispívá k emisím CO2 v zemi. Starosta Andreas Bovenschulte již zdůraznil, že k dekarbonizaci ocelárny „neexistuje žádná alternativa“.

Pohled do budoucnosti

Co v této situaci pomáhá? Odborníci se shodují: je nutná rozhodná spolupráce všech zúčastněných. Jako Oliver Wyman Analýza ukazuje, že inovativní přístupy k výrobě oceli by mohly nejen pomoci výrazně snížit emise CO2, ale také zajistit technologické vedoucí postavení Německa. K uvedení této ambice do praxe je však zapotřebí angažovaná síť politiky, obchodu a výzkumu.

Brémský senát zřídil speciální fond v hodnotě 250 milionů eur. S federální podporou by bylo k dispozici celkem 1,3 miliardy eur na urychlení transformace ocelárny. Nyní se ale nabízí otázka: Co bude dál? Senát v Brémách je zklamaný a v politice již zvedl kritické hlasy.

Nadcházející roky by mohly být rozhodující při rozhodování, zda Brémy zůstanou jako obchodní místo, nebo se propadnou do bezvýznamnosti. Naděje na postupný přechod na ekologičtější výrobní metody zůstává – protože zelená ocel by mohla být klíčem k udržitelné budoucnosti. Ale bez ochoty herců odvážit se zkoušet nové věci a klást důraz na spolupráci, by se tento sen mohl zhroutit rychleji, než si myslíte.