Bremerhaven: Výzkumníci odhalují novou pravdu o Arktidě!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Novou studií vědci z Bremerhavenu vyvracejí starý mýtus o Arktidě a vylepšují klimatické modely pro budoucnost.

Forscher aus Bremerhaven widerlegen mit neuer Studie einen alten Mythos zur Arktis und verbessern Klimamodelle für die Zukunft.
Novou studií vědci z Bremerhavenu vyvracejí starý mýtus o Arktidě a vylepšují klimatické modely pro budoucnost.

Bremerhaven: Výzkumníci odhalují novou pravdu o Arktidě!

Diskuse o změnách v Arktidě nabírá svěží vítr díky nové studii z Bremerhavenu. Vědci z Institutu Alfreda Wegenera (AWI) vyvrátili zažitý předpoklad: v Arktidě během nejchladnějších dob ledových neexistoval žádný souvislý masivní ledový šelf, jak mnozí považovali za samozřejmost. Tento objev by mohl mít dalekosáhlé důsledky pro naše chápání minulého a budoucího klimatu.

Roky se vedou debaty o tom, zda se v Arktidě vytvořila silná vrstva ledu, kterou mnozí považovali za pevnou. Tým AWI zkoumal jádra sedimentů ze Severního ledového oceánu a plošiny Yermak a zjistil, že Arktida nebyla zcela pokryta ledem, a to ani během extrémně chladných období za posledních 750 000 let. Místo toho data ukazují, že došlo k sezónním změnám v mořském ledu a pokračující existenci otevřené vody, která byla zásadní pro mořský život.

Vědecká metodologie

Vědci použili modely zemského systému s vysokým rozlišením k simulaci klimatických podmínek během dvou chladných období, ke kterým došlo asi před 21 000 a 140 000 lety. Tyto modely potvrdily výsledky analýz sedimentů tím, že ukázaly, že teplá atlantická voda proudila do Arktidy i za extrémních podmínek. Tato teplá voda zabránila tomu, aby části oceánu úplně zamrzly. Led tedy v žádném případě nebyl statický; dynamicky se pohybovala s ročními obdobími, vytvářela trhliny a otevřené prostory, které propouštěly světlo do vody a umožňovaly tak život.

Jochen Knies, hlavní autor studie, vysvětlil, že ačkoli se ledové šelfy mohly vytvořit lokálně na krátkou dobu, nikdy neexistoval obrovský ledový šelf, který by pokrýval vše po tisíce let. Přibližně před 650 000 lety biologické aktivity v sedimentech poklesly, což lze považovat za důkaz dočasné události.

Výhled do budoucna a současné výzvy

Nové poznatky zajímají nejen historiky. Pomáhají také zlepšit pochopení budoucích klimatických modelů. Arktida se nyní otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr; skutečnost, kvůli které je naléhavě nutné porozumět předchozím reakcím na chladná a teplá období, aby bylo možné lépe předvídat, jak se bude region vyvíjet v budoucnu.

Nedávná předpověď Coloradské univerzity naznačuje, že Arktida by mohla být v příštích letech prakticky bez ledu. Satelitní pozorování ukazují, že od roku 1978 došlo k výraznému poklesu arktického mořského ledu. První den bez ledu by tedy mohl nastat o více než deset let dříve, než se dříve předpokládalo. Tento vývoj je způsoben lidským vlivem a atmosférickým a oceánským přenosem tepla.

Souhrnně lze říci, že výzkum v Arktidě je v neustálém pohybu. Nové poznatky z Bremerhavenu nejsou jen ranou starým mýtům, ale nabízejí také důležitá vodítka pro vše, co nás v souvislosti se změnou klimatu v příštích letech a desetiletích čeká. Dynamika a změny mořského ledu i posuny v mořských ekosystémech představují vážné výzvy – nejen pro flóru a faunu, ale také pro obyvatele pobřeží, kteří čelí novým rizikům.

Další informace a podrobnosti o této převratné studii si můžete přečíst v článku od T Online stejně jako tisková zpráva z AWI číst. Kromě toho můžete v analýze najít zajímavé předpovědi o budoucnosti Arktidy Výzkum a výuka.