Bremerhaven: Milionový projekt zkoumá rychlé tání permafrostu

Bremerhaven: Milionový projekt zkoumá rychlé tání permafrostu

Institut Alfreda Wegenera (AWI) v Bremerhavenu zahájil nový vzrušující projekt, který přitahuje pozornost výzkumníků klimatu po celém světě. Pod názvem PeTCaT, zkratkou pro „Rapid Permafrost Thaw Carbon Trajectories“, je cílem prozkoumat od října 2025 do září 2030, jak rychlé tání permafrostu ovlivňuje klima. Nezisková organizace Schmidt Sciences podporuje tento přelomový projekt finanční částkou kolem 10,4 milionu amerických dolarů – tedy zhruba 8,9 milionu eur. S AWI v centru projektu sdružuje výzkumníky ze Spojených států, Kanady, Švédska a Nizozemska, aby řešili problémy globálního oteplování.

Proč je tento projekt tak důležitý? Arktida se otepluje rychleji, než je celosvětový průměr, a v zamrzlé půdě regionu se ukládá více uhlíku než v atmosféře – asi dvakrát tolik! Při tání permafrostu se uvolňují skleníkové plyny, jako je oxid uhličitý a metan, což dále destabilizuje klima. Guido Grosse, projektový manažer, upozorňuje, že k odtávání horní vrstvy půdy dochází každé léto, zatímco tající vrstvy jdou v důsledku dlouhodobého oteplování hlouběji.

Metody a cíle výzkumu

Za pozornost stojí i metodika projektu. PeTCaT využívá technologie dálkového průzkumu Země a hlubokého učení k mapování procesů náhlého tání v Arktidě. Sběrem vzorků z lokalit na Aljašce, Kanadě a Finsku bude zkoumán rozklad organického materiálu a množství uvolněného uhlíku. Pro lepší pochopení interakcí v rámci uhlíkového cyklu v arktické oblasti se vytváří nový soubor dat, včetně satelitního hodnocení a měření v terénu.

Tým vědců plánuje vyvinout nové klimatické projekce. Ty mají pomoci porozumět roli tání permafrostu v globálním uhlíkovém cyklu a analyzovat dopady na zbývající CO₂ rozpočet. Klíčový význam má vývoj vlhkosti v Arktidě. Simulace ukazují, že budoucí srážky ovlivní místní podmínky: více CO₂ se produkuje v suchých půdách, zatímco metan se produkuje ve vlhčích půdách.

Lepší pochopení budoucnosti

Vědci intenzivně studují různé faktory, které klima ovlivňují. Jedním z problémů je pobřežní eroze, která má za následek ztrátu asi půl metru pobřeží ročně v mnoha arktických oblastech. Tato eroze neovlivňuje pouze krajinu, ale také uhlíkový cyklus, protože hladina CO2 na povrchu oceánu se zvyšuje kvůli erodovanému materiálu.

Institut Maxe Plancka pro meteorologii také pracuje na paralelních projektech pro lepší modelování složitých biogeochemických procesů spojených s permafrostem. Odborníci z celé řady institucí pomáhají prohlubovat znalosti o arktické oblasti, aby se budoucí klimatické scénáře staly ještě přesnějšími.

Celkově projekt PeTCaT ukazuje, jak důležitá je mezinárodní spolupráce a moderní technologie při řešení výzev spojených se změnou klimatu. Výsledky by mohly být zásadní jak pro vědeckou komunitu, tak pro tvůrce politik, aby vyvinuli dobře podložená opatření k řešení hrozících dopadů klimatu. Toto je kus budoucího výzkumu, který je vysoce relevantní nejen pro Arktidu, ale pro celou planetu.

Zjistěte více o projektu na T-Online, [AWI].