15 milionů eur za prázdný byt: Hamburk platí za Scholzovu ochranku!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Nevyužívaný byt Olafa Scholze v Altoně hlídají miliony od roku 2018. Kritika vysokých nákladů roste.

Olaf Scholz' ungenutzte Wohnung in Altona wird seit 2018 millionenschwer bewacht. Kritik an den hohen Kosten wächst.
Nevyužívaný byt Olafa Scholze v Altoně hlídají miliony od roku 2018. Kritika vysokých nákladů roste.

15 milionů eur za prázdný byt: Hamburk platí za Scholzovu ochranku!

Olaf Scholz, bývalý kancléř, žije v Postupimi od roku 2018, ale jeho byt v Hamburku zůstává nevyužitý a nepřetržitě ho hlídá policie. Tato ostraha s sebou nese značnou nákladovou zátěž, která se odhaduje na celkovou částku až 15 milionů eur od Scholzova přesunu. Jen v roce 2024 strávilo na bezpečnostních opatřeních přes 28 000 policejních hodin; v předchozím roce to bylo dokonce více než 29 000 hodin. Sledování bytu stojí ročně kolem dvou milionů eur a od roku 2022 nese tuto finanční zátěž samotné město Hamburk, protože spolková vláda odstoupila od financování. Toto hlásí zpravodajský čas.

Kritika těchto vysokých nákladů je stále hlasitější. Řečníci jako Thomas Jungfer, zemský předseda Německé policejní unie v Hamburku, požadují, aby finanční náklady byly účtovány spolkové vládě. Obavy vyjadřuje i Sascha Mummenhoff ze sdružení hamburských daňových poplatníků a hovoří o nepřiměřeném nakládání s penězi daňových poplatníků. Neustálé sledování považuje za symbol většího problému: nedostatek transparentnosti a proporcionality při nakládání s veřejnými prostředky. Tuto znepokojivou informaci poskytl n-tv sebral.

Kritika hlídače

Představitelé města si musí položit otázku, zda jsou opatření skutečně ještě ospravedlnitelná. Scholzova kancelář tvrdí, že byt je pravidelně využíván. Zůstává však nejasné, zda se plánuje zásadně vzdát tohoto druhého domova. Nabízí se otázka, jak rozumné jsou tak vysoké výdaje na převážně prázdný obytný prostor. Mnoha lidem se může zdát hlídání domova zbytečné, zvláště když vezmeme v úvahu vysoké náklady na zabezpečení.

Dalším zajímavým aspektem bezpečnostní politiky v Německu je, že Spolkový ústavní soud rozhodl, že organizátoři ziskových akcí, které mohou být potenciálně násilné, by měli hradit náklady na policejní bezpečnost. To se netýká jen fotbalu, ale mohlo by to být relevantní i na velkých veřejných akcích, jako jsou koncerty nebo Oktoberfest. Tento příklad uvádí do diskuse o veřejných prostředcích a nastoluje otázku, kam až sahá odpovědnost státu v dostatečně komerčním smyslu, jak je tomu ve zprávách č. Daily Mirror vysvětlil.

Celkově je situace kolem prázdného bytu Olafa Scholze víc než jen nákladová položka. Zdůrazňuje výzvy a rostoucí napětí při nakládání s veřejnými penězi i požadavky na veřejnou bezpečnost. Zdá se, že sílí tlak na politiky, aby přehodnotili proporcionalitu a smysl pro odpovědnost při plánování výdajů.