Švýcarsko prosazuje mír: požaduje se návrat Arménů v Náhorním Karabachu!

Švýcarsko prosazuje mír: požaduje se návrat Arménů v Náhorním Karabachu!

Významným krokem k vyřešení dlouhodobého konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem byla dnes podepsána mírová smlouva iniciovaná v Bílém domě. Christian Solidarity International (CSI) byl potěšen tímto pokrokem a nyní vyzývá k realizaci švýcarské mírové iniciativy pro oblast Náhorního Karabachu. Dohodu podepsali arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a představuje zlom v napjatých vztazích obou zemí. CSI tuto dohodu, která vznikla jako výsledek intenzivního diplomatického úsilí pod záštitou amerického prezidenta Donalda Trumpa, vřele vítá. Dr. John Eibner, prezident CSI, poblahopřál Trumpovi k jeho mediačnímu úspěchu.

Přes 120 000 vysídlených Arménů naléhavě čeká na návrat do své vlasti a švýcarská iniciativa požaduje, aby byl tento návrat nedílnou součástí stabilního mírového plánu. Švýcarský parlament zároveň udělil vládě mandát k uspořádání mírového fóra mezi Ázerbájdžánem a zástupci lidu Náhorního Karabachu. Spolupředsedové Švýcarské mírové iniciativy Stefan Müller-Altermatt a Erich Vontobel zdůraznili, že trvalého míru nelze dosáhnout bez návratu Arménů.

Pozadí mírového procesu

Setkání v Bílém domě, na kterém byla podepsána mírová smlouva, svedlo nejen setkání obou hlav států, ale také významný strategický krok k vytvoření nové obchodní cesty, „Trumpovy cesty za mezinárodní mír a prosperitu“ (TRIPP). Tato trasa má umožnit Ázerbájdžánu přístup do jeho exklávy Nachičevan přes arménské území a očekává se, že první jednání o tom začnou příští týden. Trump označil tento okamžik za historický krok a zdůraznil, že „konečně uzavřeli mír“.

Alijev označil tento den za krok k „věčnému míru na Kavkaze“, zatímco Pašinjan označil dohodu za „významný milník“. Tato vysvětlení kontrastují s napětím, které stále převládá. Navzdory dohodě stále neexistuje mezi oběma zeměmi konečná mírová smlouva a vnitropolitická situace Arménie zůstává napjatá. Pašinjan je kontroverzní a Ázerbájdžán pokračuje ve svém tlaku na Jerevan, včetně požadavků na ústavní změny.

Regionální reakce a výzvy

Konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem má historické kořeny, které sahají až do rozpadu Sovětského svazu. Náhorní Karabach, který podle mezinárodního práva patří Ázerbájdžánu, ovládali etnickí Arméni až do podzimu 2023. Poté, co jej Ázerbájdžán znovu dobyl, uprchlo z regionu přes 100 000 lidí. Ázerbájdžán se může spolehnout na vojenskou převahu a podporu exportu ropy a zemního plynu, stejně jako Türkiye a Ruska.

Perspektiva nové koridorové trasy byla dlouho kontroverzní, ale cílem nové dohody je podpořit bezkonfliktní obchod v regionu. Tento krok je také vnímán jako pokus USA upevnit svůj geopolitický vliv, zatímco Rusko, bývalá ochranná mocnost Arménie, považuje dohodu za strategickou porážku. Írán vyvolává obavy z možných územních dopadů. Dalším velkým problémem zůstává braní rukojmí, protože v Ázerbájdžánu zůstává uvězněno několik desítek arménských vězňů.

V souhrnu se teprve uvidí, jak politický vývoj v následujících týdnech a měsících ovlivní mír v regionu. S jasným zaměřením na proces návratu vysídlených Arménů a stabilitu míru zbývá ještě mnoho udělat. Jak zdůrazňuje CSI, stabilního míru a pozitivního rozvoje lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li podniknuty konkrétní kroky.

Další podrobnosti k tomuto tématu naleznete ve zprávách z Tiskový portál a SRF.