Hannover ve sporu o diskriminaci: kadeřnická sleva pro nositele šátků!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Kadeřník v Hannoveru nabízí slevu pro ženy nosící šátky, ale rozproudí diskusi o diskriminaci a rovném zacházení.

Ein Friseur in Hannover bietet Rabatt für Damen mit Kopftuch an, löst aber Diskussion über Diskriminierung und Gleichbehandlung aus.
Kadeřník v Hannoveru nabízí slevu pro ženy nosící šátky, ale rozproudí diskusi o diskriminaci a rovném zacházení.

Hannover ve sporu o diskriminaci: kadeřnická sleva pro nositele šátků!

V Hannoveru budí kadeřnice rozruch se speciální slevovou akcí pro ženy nosící šátky. Salon nabízí ve středu ohromnou slevu 40 procent na všechny služby, ale pouze pro ženy, které nosí šátek. Tato reklamní kampaň nyní přesvědčila 82letou ženu bez šátku, aby kontaktovala antidiskriminační agenturu, protože se cítila diskriminována. Její stížnost vyvolala právní debatu o diskriminaci na základě náboženství, která je posuzována podle zákona o obecném rovném zacházení (AGG). Podle Welt dostává podporu také agentura proti diskriminaci Frau-meldet-Besich. od právních vědců, kteří jednání hodnotí jako možné nerovné zacházení.

Majitel salonu Celal Kilic je muslimský Kurd, který chce touto kampaní upozornit na novou podlahu svého salonu. Tato podlaha je určena výhradně pro ženy, aby se muslimské ženy mohly cítit pohodlně v bezpečném prostoru. Kilic vysvětluje, že v regionu je nedostatek příležitostí pro ženy s šátky a doufá, že tuto iniciativu využije ke sblížení lidí a vytvoření otevřené atmosféry, aniž by se někdo cítil znevýhodněn.

Právní posouzení a sociální kontext

Právní rámec pro takové slevy je složitý. Profesor Gregor Thüsing z univerzity v Bonnu popisuje slevu jako „nepřímé nerovné zacházení“ ve smyslu AGG. Zdůrazňuje, že atribut „šátek“ sice není v zákoně výslovně uveden, nicméně je úzce spojen s určitými náboženskými přesvědčeními. Ústavní právník Volker Boehme-Neßler vidí slevu jako jasnou diskriminaci bez objektivního odůvodnění. Zdůrazňuje, že chráněné prostředí by mělo být možné i pro ženy bez šátku, což dále podněcuje diskusi o rovném zacházení LTO.

Kromě toho se diskutuje, do jaké míry jsou slevy pro určité skupiny, jako jsou senioři nebo děti, právně odůvodněné, aby se podpořila jejich sociální participace. Na druhou stranu, sleva pouze pro ženy s šátkem by mohla být považována za diskriminační, i když naznačuje potřebu ochrany. Diskutuje se o tom, zda a jak sleva pomáhá kompenzovat diskriminaci v profesním životě, což je téma, kterým se již zabývaly různé akademické práce, např. v analýze Elisabeth Holzleithnerové, která se zabývá konflikty kolem šátku De Gruyter.

Celkově se teprve uvidí, jak se budou soudní spory vyvíjet a zda kadeřnictví dokáže zachovat slevovou akci nebo zda budou nutné změny, aby bylo zajištěno rovné zacházení se všemi zákazníky.