Raid in Kiel: Podezření ze špionáže proti ruské nákladní lodi Scanlark!

Raid in Kiel: Podezření ze špionáže proti ruské nákladní lodi Scanlark!

Kiel je v současné době středem zájmu bezpečnostních orgánů poté, co speciální policejní jednotky na začátku září prohledaly nákladní loď „Scanlark“. Vyšetřování je namířeno proti pěti ruským státním příslušníkům, kteří jsou podezřelí ze špionážních aktivit se sabotážními úmysly. Zejména existuje podezření na špionáž dronů, které mohou být spojeny s lodí. Welt byly zachyceny takové zprávy, že při vyhledávání datových nosičů byly zachyceny různé druhy datových nosičů ale žádný dron nebyl nalezen.

Vyšetřování bylo zahájeno poté, co dron na konci srpna špehoval loď německého námořnictva. Nákladní loď „Scanlark“ zůstala v Kielském fjordu několik dní a po incidentu nejprve opustila německé výsostné vody, než se vrátila na pobřeží Dolního Saska. Kvůli technickým nedostatkům zůstává další plavba lodi v severním přístavu Kielského kanálu zakázána, zatímco policie a státní zastupitelství nadále vyšetřují pozorování dronů nad kritickými zařízeními v severním Německu.

Spolupráce úřadů

Zásadní roli hraje spolupráce mezi bezpečnostními experty a úřady z Dolního Saska a Šlesvicka-Holštýnska. Henrik Schilling, bezpečnostní expert z Institutu pro bezpečnostní politiku Univerzity Christiana Albrechtse v Kielu, operaci popisuje jako důležitý krok v obraně proti hybridní válce. Tento typ dronové špionáže není nový; Od ukrajinského konfliktu přibývá pozorování ruských dronů špehovajících na vojenských transportních trasách a základnách NATO. Schilling zdůrazňuje, že rozšíření teritoriálních vod dává orgánům větší pravomoci monitorovat a předcházet takovým činnostem. [NDR].

Dalším aspektem je potřeba vyjasnit právní rámec obrany proti dronům. V Německu je za obranu dronů mimo letiště zodpovědná státní policie, na letištích pak federální policie. Tato složitá právní situace je stále více zpochybňována, zvláště poté, co dánská vláda musela na začátku září uzavřít vzdušný prostor nad Aalborgem kvůli podobným incidentům s drony. Tyto incidenty podtrhují význam vytvoření společného právního rámce v rámci EU pro boj proti hybridním hrozbám. Ferner

Taktika hybridní války

Schilling vysvětluje, že lety dronů nejsou izolovanými incidenty, ale jsou součástí širší strategie zaměřené na šíření strachu a nejistoty. Takové akce otestují efektivitu bezpečnostních sil. Poukazuje na to, že účinná ochrana kritické infrastruktury zahrnuje veškerou spolupráci mezi úřady a operátory, aby měli dobrou ruku v obraně proti takovým hrozbám.

V budoucnu bude klíčové, jak se k těmto výzvám postaví Německo a sousední země, jako je Dánsko. Právní úpravy a technologické upgrady pro detekci a zadržení dronů budou hrát ústřední roli při udržování bezpečnosti země. V centru pozornosti je výměna mezi vojenskými a civilními orgány, která je nezbytná pro co nejlepší zabezpečení pobřežních hranic.