Nové kontejnery na staré oblečení v Hamburku: Už žádný textilní odpad!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Úklidové oddělení města Hamburk zavádí nové kontejnery na použité oděvy, aby snížilo množství textilního odpadu a podpořilo recyklaci.

Die Stadtreinigung Hamburg implementiert neue Altkleider-Container, um Textilmüll zu reduzieren und Recycling zu fördern.
Úklidové oddělení města Hamburk zavádí nové kontejnery na použité oděvy, aby snížilo množství textilního odpadu a podpořilo recyklaci.

Nové kontejnery na staré oblečení v Hamburku: Už žádný textilní odpad!

Dnes je v Hamburku učiněn krok k udržitelné textilní kultuře: městská úklidová služba postavila nové staré kontejnery na oblečení, aby zlepšila likvidaci rozbitého oblečení. Ve městě je aktuálně více než 20 depotních kontejnerů, celkem jich bude až 30. Projekt je původně naplánován na dva roky s cílem vidět méně textilu v domovním odpadu. Tato iniciativa je zaměřena především na občany, protože do nových kontejnerů lze odkládat i poškozené kusy oblečení, jako jsou džíny s dírami. Silně znečištěné díly však odevzdejte přímo do recyklačního střediska.

Každý týden skončí dvě až tři tuny nepoužitelného oblečení v rukou německého Červeného kříže, který se v Hamburku stará o likvidaci. Sesbírané textilie se pak dostanou k recyklátoru textilu, který je vytřídí. Použitelné části se znovu použijí, například jako čisticí hadry, zatímco nepoužitelné textilie se spálí. Tento proces je důležitým krokem ke snížení obrovského množství ročně produkovaného textilního odpadu.

Globální rozměr rychlé módy

Zatímco v Hamburku je zajištěna větší udržitelnost, Greenpeace nabádá k opatrnosti při nakládání s textilním odpadem. Viola Wohlgemuth, expertka na ochranu zdrojů z Greenpeace, naléhavě upozornila na katastrofální dopady rychlé módy. Problematická je situace zejména ve východní Africe, kam se staré oblečení dostává z Evropy. Ve městech, jako je Arusha, je až 40 procent dodaných oděvů rozbitých, což představuje pro místní obyvatelstvo velké problémy. Nadprodukcí textilií vzniká nejen odpad, ale také výrazně poškozuje životní prostředí, jak je vidět v Nairobi: tamní řeka Nairobi, kdysi zdroj pitné vody, je dnes silně znečištěná a není imunní vůči pachům.

Greenpeace proto požaduje zákonný zákaz vývozu textilního odpadu a celosvětovou textilní daň, aby byla výroba udržitelnější. Na konci dne jde o to, aby nové textilie byly odolné, netoxické a recyklovatelné. Důraz by měl být kladen také na použité zboží, aby se chránily zdroje a zabránilo se plýtvání. Do roku 2030 by mělo být 10 procent německých městských center k dispozici pro alternativní formy spotřeby, jak propaguje Greenpeace.

Politika EU a odpovědnost výrobců

V souvislosti s textilním odpadem se toho na evropské úrovni také hodně děje. Evropský parlament zavedl opatření ke snížení nebezpečných chemikálií v textiliích a na podporu udržitelného výběru spotřebitelů. Výrobci jsou žádáni, aby převzali odpovědnost za své výrobky, i když se stanou odpadem. Nové návrhy na revizi směrnice o odpadech mají být předloženy v březnu 2024, aby se sebrané textilie využívaly efektivněji.

Poslanci v této iniciativě prosazují separovaný sběr textilu do 1. ledna 2025 s cílem razantně snížit množství textilního odpadu. Jedním z aspektů, který je zde obzvláště důležitý, je zavedení systémů rozšířené odpovědnosti výrobce. V budoucnu budou muset výrobci textilu, obuvi a doplňků nést náklady na sběr, třídění a recyklaci – skutečná změna paradigmatu, která by mohla mít trvalý dopad na průmysl.

Celkově je jasné, že jak v Hamburku, tak na evropské úrovni se podnikají významné kroky k potlačení krize v oblasti textilního odpadu. Udržitelná budoucnost v textilním sektoru je možná pouze tehdy, když spotřebitelé, organizace a průmysl budou spolupracovat.

Více informací o těchto tématech naleznete na NDR, Greenpeace a Evropský parlament.