Boj o pomoc: Proč musí mladí lidé v Německu čekat na terapii

Boj o pomoc: Proč musí mladí lidé v Německu čekat na terapii

Duševní zdraví dětí a mladých lidí je v Německu pod velkým tlakem. Čísla jsou alarmující: každý pátý mladý člověk do 18 let zažije do jednoho roku vážnou duševní krizi. Mnoho postižených však musí na přístup k terapeutickým podpůrným službám čekat dlouho – v průměru kolem šesti měsíců hr info hlášeno.

Současná studie ukazuje, že strukturální problémy v systému nápovědy k této situaci významně přispívají. Zpráva 2023 Children's Health Report působivě ukazuje, jak těžce jsou děti a mladí lidé zatíženi mimo jiné důsledky pandemie a současných krizí, jako je ukrajinský konflikt a klimatická krize. Psychické příznaky jsou zvláště časté u dívek, což podtrhuje naléhavost problému lékařský časopis informuje dále.

Výzvy v zásobování

Přetížené systémy zdravotnictví, školství a péče o mládež jsou hlavní překážkou rychlé a účinné léčby. 15letá Mia ze Šlesvicka-Holštýnska uvádí, že trpí úzkostnými poruchami a záchvaty paniky a že její matka musela tři roky hledat vhodné místo pro terapii. V současné době Mia dostává pouze sporadická terapeutická sezení, což nestačí k uspokojení jejích rostoucích potřeb denní zprávy popisuje to působivě.

Odborníci upozorňují, že čekací doby na terapeutická místa se v posledních letech zdvojnásobily. Potřeba praktických dětských a dorostových psychiatrů není dostatečně naplněna, což vede k nárůstu poptávek na klinikách. V mnoha regionech, jako je okres Dithmarschen, chybí naléhavě potřební místní kvalifikovaní pracovníci. Vědkyně Kristin Rodney-Wolfová o to více vyzývá k přizpůsobení plánování potřeb v zákoníku sociálního zabezpečení, aby se odstranily mezery v nabídce.

Prevence a podpora

Souběžně s těmito naléhavými problémy je důležité přijmout preventivní opatření. Odborníci doporučují blíže integrovat oblast duševního zdraví do škol, například prostřednictvím školních psychologů a zavést do osnov téma „duševní zdraví“. Zohlednění faktorů, jako je cvičení, výživa a zdravotní gramotnost, je také krokem správným směrem k lepší podpoře mladých lidí.

V neposlední řadě klimatický strach, který postihuje 59 % lidí ve věku 16 až 25 let, jasně ukazuje, že do této diskuse musí být zahrnuta také nová témata. Vzrušující otázkou zůstává, zda a jak se mohou mladí lidé více zapojit do navrhování vlastní zdravotní péče, aby nejen podpořili svou vlastní stabilitu, ale také aktivně přispěli k překonávání společenských výzev.

Se správnými změnami v systémech podpory a větší informovaností veřejnosti by se situace v oblasti duševního zdraví mladé generace v Německu mohla výrazně zlepšit.