Povodňový poplach na Baltském moři: Současná hladina vody je šokující!

Povodňový poplach na Baltském moři: Současná hladina vody je šokující!

Dnes, 16. listopadu 2025, se lidé v Meklenbursku-Předním Pomořansku dívají okouzleně na vodní hladiny v Baltském moři. Jako Noviny z Baltského moře hlášeny, aktuální stavy vody jsou zaznamenávány a vyhodnocovány na různých měřicích stanicích jako Wismar, Warnemünde, Althagen, Barth, Stralsund, Sassnitz a Greifswald. Tato pravidelná měření jsou nezbytná, protože poskytují nejen informace o aktuálním stavu, ale mohou také poskytnout cenné informace o možných povodňových rizicích.

Pro lepší pochopení vodních stavů jsou vysvětleny pojmy „průměrně nízká voda“ (MNW) a „průměrně vysoká voda“ (MHW): Ve Warnemünde je průměrná nízká voda 407 cm, zatímco velká voda má průměr 617 cm. Rekordní zůstává nejvyšší povodňová hladina 770 cm, která byla naměřena 13. listopadu 1872.

Bouřkové vlny v detailu

Bouřkové vlny představují značné riziko zejména na německém pobřeží Baltského moře. Kategorie jsou jasně definovány: bouřková vlna je mezi 1,00 a 1,25 m nad střední hladinou vody, zatímco extrémní bouřková vlna přesahuje 2,00 m. Znepokojivé je, že poslední silná bouře v říjnu již způsobila škody ve výši přibližně 56 milionů eur. Samotné město Sassnitz potřebuje 42 milionů eur na obnovu infrastruktury, doplněné o zhruba 6 milionů eur na doplnění ztraceného písku na plážích a dunách.

Nezbytná varování před povodněmi vydávají protipovodňová centra a na různých kanálech, jako je rozhlas, televize nebo sociální média. To znamená, že občané jsou nejlépe informováni a mohou včas reagovat.

Pohled do minulosti a budoucnosti

Hydrologická situace není jen lokální problém. Takhle Federální námořní a hydrografická agentura popisuje, je vytvářena měsíční zpráva, která dokumentuje hladiny a teploty vody. Porovnání aktuálních údajů s dlouhodobými průměry je nezbytné pro identifikaci vývoje a tendencí.

I zde má prsty globální klimatická krize. Povodně jsou nejčastější přírodní katastrofy na celém světě Statista. Od roku 2000 způsobily téměř 37 procent všech přírodních katastrof. Rostoucí silné srážky a teplejší atmosféra, která ukládá více vody, způsobují, že povodně jsou častější a intenzivnější. V Německu je přibližně 7,6 procenta všech adres vystaveno statistickému riziku povodní, přičemž rozvoj říčních niv také zvyšuje riziko povodní.

Výzvy jsou tedy velké a je to jasné: pro minimalizaci povodňového rizika je zapotřebí důsledné rozšiřování protipovodňové ochrany a větší zohlednění přirozených retenčních oblastí. Jedině tak lze ochránit obyvatelstvo na pobřeží před nadcházejícími povodňovými riziky.