Letecká záchrana v Greifswaldu: Takhle bojují záchranáři s duševními jizvami!

Letecká záchrana v Greifswaldu: Takhle bojují záchranáři s duševními jizvami!

V klidném pobřežním městečku Greifswald jsou nejen fantastické pláže, ale také složité příběhy záchranářů, kteří každý den posouvají své hranice. Pilot vrtulníku Ehling to ilustruje působivými fotografiemi, kde se nachází: na pláži, na louce a na útesech. Tyto obrázky nejenže symbolizují „pilotní romantiku“, ale jsou také jakýmsi mechanismem zvládání. V článku v Die Zeit je zřejmé, že takové snímky jsou nezbytné pro zpracování často stresujících vzpomínek na operace, jako jsou tragické zážitky s utopenými plavci nebo vážně zraněnými řidiči.

Jedna mise, ve které Ehling a jeho tým dorazili jako první na místo činu, kde si dva teenageři vzali život, byla obzvlášť stresující. Aby se s těmito zkušenostmi vyrovnal, Ehling se často stahuje do Baltského moře, dívá se na moře a telefonuje rodičům. Jsou to především tiché zvuky soulu a blues, které mu přinášejí klid a pohodu po hlasitém dni v práci. Po tišších směnách se někdy mohou objevit hlasitější rockové zvuky. Tyto metody jsou součástí osobního copingu, ale na řešeních intenzivně pracují i ​​vědci.

Vědecké přístupy k managementu traumatu

Současná studie prof. Dr. Saskia Eschenbacher z Akkon University ukazuje, jak důležité jsou následné diskuse pro záchranáře. V jejím článku „Dostat to z duše: transformační rozhovory pro zpracování traumatických zážitků“ je zdůrazněna důležitost emocionálních reflexí v rámci rozborů misí. Tyto „transformativní konverzace“ nejen pomáhají záchranářům kognitivně zpracovat traumatické zážitky, ale také nabízejí příležitost snížit emoční stres. Podle Akkon Hochschule je cílem těchto výzkumných přístupů lépe porozumět stresu v pohotovostních službách a být schopen je přeměnit na cenné příležitosti k učení.

Studie doporučuje, aby nouzové a záchranné organizace vytvořily podpůrné struktury a aktivně se dotazovaly zaměstnanců na jejich potřeby. Téma duševního zdraví je stále důležitější, zejména v zaměstnáních, která se vyznačují vysokou mírou stresu.

Duševní zdraví v pohotovostních službách

Rostoucí problém se odráží i v číslech: Podle Deutsche Depressionshilfe bude každý pátý Němec v určité fázi svého života trpět depresí, což je zvláště důležité pro zaměstnance pohotovostních služeb. Tito lidé jsou často vystaveni zvýšenému riziku v důsledku vysokých psychofyziologických stresových faktorů. Kromě toho je míra sebevražd u mužů třikrát vyšší než u žen, což zdůrazňuje tabu kolem duševních chorob.

Iniciativa RUPERT má za cíl zvýšit povědomí o duševním zdraví v pohotovostních službách. Anonymní online nabídka má za cíl povzbudit dotčené zaměstnance, aby hovořili o svém stresu a hledali podporu. Platforma, kterou lze nalézt na webových stránkách www.rupert-community.de, nabízí informace a možnost anonymní výměny informací s kolegy. Cílem je pomoci postiženým převzít odpovědnost za své zdraví.

Počáteční výsledky studie RUPERT ukazují, že včasné zásahy a lepší povědomí o psychické zátěži jsou zásadní pro podporu kvality života a zdraví pracovníků na pohotovosti. Realizace takových nabídek podpory by proto mohla představovat důležitý krok pro blaho lidí, kteří jsou často ve stínu svých operací.