Směrem k budoucnosti s plazmolýzou: výroba vodíku bez CO₂!

Směrem k budoucnosti s plazmolýzou: výroba vodíku bez CO₂!

Co se děje v německém výzkumu vodíku? Nový přístup by mohl významně posunout energetický přechod. Východoněmecký procesPlazmalýzavýroba vodíku vykazuje slibné výsledky a mohla by způsobit revoluci v energetických potřebách v této zemi. Výzkumník na Leibnizův institut pro výzkum a technologii plazmatu (INP) v Greifswaldu pracují na této inovativní metodě, která štěpí metan na vodík a pevný uhlík. Při spotřebě energie pouze kolem 12 kWh na kilogram vodíku vyžaduje plazmolýza podstatně méně elektřiny než konvenční elektrolýzní procesy, které v současnosti spotřebují mezi 40 a 80 kWh.

Ale plazmolýza nabízí ještě více: Tento proces neprodukuje žádné emise CO₂ a pevný uhlík, který vzniká jako vedlejší produkt, lze využít v různých průmyslových odvětvích. Proces, který je ideálně provozován s klimaticky neutrálním metanem z bioplynu, by mohl sloužit jako klíč ke klimaticky neutrálním dodávkám energie a průmyslu. Mohla by také nabídnout možnost výroby vodíku přímo na palubě lodí, což by výrazně usnadnilo přepravu paliva.

Různé postupy, jeden cíl

Uvažuje se o vodíkuKlíčová technologiepro dekarbonizaci v oblastech průmyslu, dopravy a energetiky. Existují různé způsoby výroby vodíku, jako je parní reformování zemního plynu, elektrolýza vody a termochemické procesy. Zejména plazmalýza má potenciál působit jako alternativa šetrná k životnímu prostředí, protože je nejen energeticky účinnější než tradiční procesy, jako je parní reformování, ale také nezpůsobuje škodlivé emise CO₂. Místo toho se spoléhá na obnovitelné suroviny a značně chrání životní prostředí. Ingenieur.de zdůrazňuje, že plazmové procesy jsou velmi oblíbené jak z hlediska výroby, tak účinnosti.

Německo v současnosti vyžaduje 55 až 60 terawatthodin vodíku ročně, přičemž většinu tvoří šedý vodík, jehož výroba je škodlivá pro životní prostředí. Spolková vláda si dala za cíl nahradit do roku 2030 40 až 75 terawatthodin zeleného vodíku. Výzkumný projekt plazmolýzy získá z fondů EU z Meklenburska-Předního Pomořanska tučné 4 miliony eur. Rtuť hlášeno.

Potenciál a výzvy

Výzva však spočívá v rychlém a efektivním zavádění nových technologií. Podle studie Postupimského institutu pro výzkum dopadu klimatu bylo v roce 2023 realizováno méně než 10 % ohlášených projektů na výrobu zeleného vodíku. Při pohledu do budoucna se teprve uvidí, jak se budou vyvíjet podmínky na trhu a politická rozhodnutí. Spolková ministryně hospodářství Katherine Reicheová prosazuje technologicky otevřený přístup k energetické politice, aby umožnila maximální pokrok.

Další pozoruhodný detail se týká plánovaných projektů v sektoru vodíku: společnosti aktuálně plánují celkový výkon 11,3 GW, což dokonce překračuje cíl Národní vodíkové strategie 10 GW. Se správnou politickou vůlí by mohl být nastaven kurz pro udržitelnou a účinnou výrobu vodíku, která nejen slouží cílům v oblasti klimatu, ale také podporuje ekonomický růst. Funguje to takto Graforce z Berlína o vhodných technologiích, které umožňují nákladově efektivní a energeticky efektivní výrobu vodíku.

Souhrnně je třeba poznamenat, že plazmolýza je inovativní a slibná metoda transformace výroby vodíku, a proto by mohla významně přispět k energetickému přechodu. S jasným zaměřením na udržitelnost a technologický pokrok bude budoucnost vodíkové technologie v Německu i nadále vzrušující.