Záplavy v Baltském moři: Varování a aktuální stavy vody na první pohled!

Záplavy v Baltském moři: Varování a aktuální stavy vody na první pohled!

Dnes, 30. srpna 2025, se mohou lidé v Meklenbursku-Předním Pomořansku podívat na vodní hladiny Baltského moře. Ty mají velký význam pro obyvatele a turisty. Aktuální vodní stavy jsou podrobně zkoumány v analýze měřicích stanic ve městech jako Wismar, Warnemünde, Althagen, Barth, Stralsund, Sassnitz a Greifswald. Výrazy „střední nízká voda“ (MNW) a „střední vysoká voda“ (MHW) jsou zde obzvláště relevantní. MNW pro Warnemünde v období od listopadu 2010 do října 2020 je v průměru 407 cm, zatímco MHW je udávána jako 617 cm. Historicky nejvyšší povodeň ve Warnemünde byla naměřena 770 cm 13. listopadu 1872, nejnižší 332 cm za chladného podzimního dne v roce 1967. To ukazuje na obrovskou proměnlivost vodních stavů v této přímořské oblasti a na to, jak moc se zde přírodě daří.

Co bude dál s bouřkovými vlnami? Podle [Ostsee-Zeitung](https://www.ostsee-zeitung.de/lokales/ostsee-hochwasser-aktuelle-ebenestaende-in-rostock-wismar-ruegen-greifswald-am-30-08-2025-JS46P6DERZEBZC2ZEMPUTYTMUY= storm přepětí se dělí do různých tříd: Přepětí v bouři je mezi 1,00 a 1,25 m nad průměrnou hladinou vody, zatímco velmi silné bouřkové vlny dosahují nad 2,00 m. Toto rozlišení pomáhá identifikovat možná nebezpečí pro obyvatele pobřeží v rané fázi. V případě povodní varují obce protipovodňová centra, policie nebo hasiči. Nejmodernější varovné kanály, od rádia po sociální média, zajišťují, že každý může být včas informován.

Nedávné zkušenosti s bouřkovými vlnami

Události na moři nejsou vždy přátelské. V říjnu loňského roku došlo k prudké bouřce, která způsobila škody ve výši 56 milionů eur. Zvláště postiženo bylo město Sassnitz, které hlásilo finanční potřebu ve výši přibližně 42 milionů eur na obnovu své infrastruktury. Kromě toho je zapotřebí 6 milionů eur na umělou výživu, která má kompenzovat ztrátu písku na plážích a dunách.

Co ale pohání bouřkové vlny? Podle Federální agentury pro životní prostředí jsou hlavní příčinou těchto přírodních sil silné větry, které tlačí vodní masy proti pobřeží. Kromě toho dochází ke globálním změnám klimatu, které způsobují zvýšení hladiny moří a tím i zvýšení počátečních úrovní pro případné přívaly bouří. Větry ze západu představují zvláštní nebezpečí na pobřeží Severního moře ve Šlesvicku-Holštýnsku, zatímco větry ze severu jsou kritické v Dolním Sasku.

Pohled do minulosti a budoucnosti

Historie bouří na německém pobřeží sahá až 2000 let zpět. Některé z nejničivějších událostí se staly za posledních 100 let, včetně katastrofické bouře v roce 1962 v Hamburku. K dalším významným povodním došlo v letech 1976, 1981, 1999 a 2013. Naposledy, v roce 2022, bylo na pobřeží Severního moře zaznamenáno několik prudkých bouří. Hladiny vody v Baltském moři, které jsou považovány za bouřkové vlny, pokud jsou jeden metr nad průměrnou hladinou vody, také v posledních letech vzrostly, jak ukazují měření ve Wismaru. V roce 2017 bylo dosaženo hodnot 1,83 m a v roce 2019 dokonce 1,91 m.

V aktuální sezóně 2024/2025 byly zatím zaznamenány pouze tři bouřkové vlny, ale existují náznaky, že by povětrnostní situace mohla příští rok přinést opět intenzivnější podmínky. Změny v intenzitách bouřkových vln lze jasně vidět v roční nejvyšší povodni na měřidlech Baltského moře a nejvyšší přílivové povodni v měřidlech v Severním moři, které mají periodicitu kolem 50 až 70 let.

Frekvence bouřkových vln se nemusí nutně zvýšit, ale intenzita by se mohla zvýšit za stejných povětrnostních podmínek. Každá vlna bouře představuje pro obyvatele pobřeží zvláštní výzvu a vyžaduje neustálou pozornost úřadů a veřejnosti.