Bankovní konflikt v Libanonu: Ignoruje se zákon o mezerách?

Bankovní konflikt v Libanonu: Ignoruje se zákon o mezerách?

Včera proběhlo důležité jednání mezi libanonským ministrem financí Yassinem Jaberem a Association des banques du Liban (ABL). Těžištěm diskusí bylo výbušné téma mezerového zákona, které se pro zemi ukazuje jako výzva. Diskuse se točily kolem pokrytí mezer mezi bankami, libanonským státem a Banque du Liban. Mnozí doufají v brzké řešení, ale dluhová situace zůstává tísnivá a nevyřešená.

Setkání bylo pokusem zmírnit napjatou situaci poté, co na předchozí schůzce vypukla ostrá hádka. Přestože nálada byla méně napjatá, ukázalo se, že sbližování v oblasti gap law a restrukturalizace bankovního sektoru je ještě daleko. Pro mnohé zůstává současná krize SYSTÉMOVÝM problémem, i když to libanonský stát ve svých právních textech neřeší.

Nové přístupy a návrhy

Guvernér Banque du Liban Karim Souhaid ve své právní analýze poznamenává, že krize nemá šanci, dokud nebude rozpoznána povaha systémových problémů. Ministr Jaber se naopak snaží přijít s návrhem, který by počítal se zpětnou právní a účetní kontrolou bankovních účtů. Neexistují však žádná konkrétní kritéria, což znamená, že návrh se mezi odborníky setkává se skepsí.

Kontroverzním bodem je implikace, že části vkladů by mohly být znehodnoceny nebo dokonce zrušeny. Navrhovaný zákon o SZP by to mohl posunout ještě dále a vzbudit další pochybnosti vzhledem k již tak nejisté finanční situaci. Složitou situaci dále osvětlují otázky týkající se předchozích kroků Komise pro bankovní dohled pod vedením Samera Hammouda.

Postoj Mezinárodního měnového fondu (MMF) se však zdá být neměnný: tlak je na eliminaci majetkových podílů bank a zbavení státu jakékoli odpovědnosti. To ukazuje, jak náročné jsou současné struktury a jejich reformy. Rozpor mezi ministrem financí Jaberem a ABL zůstává nezměněn, což podtrhuje přetrvávající nejistotu v bankovním sektoru.

Obecné podmínky pro libanonské banky jsou napjaté a východisko lze nalézt pouze chytrými a cílenými řešeními. Zatímco na politické scéně probíhá boj, obavy občanů sedících na svých úsporách jsou všudypřítomné. Nyní více než kdy jindy vyžaduje vývoj na finanční scéně dobrou ruku a chvíli moudrosti ze strany těch, kdo rozhodují.

Strategie krizového řízení, která se nezaměřuje pouze na banky, ale také na obavy lidí, by mohla poskytnout určitý prostor k oddechu. Další kroky se teprve uvidí, zejména s ohledem na globální změny a výzvy, které mohou Libanonce čekat.