Sklizeň brambor 2025: rekordní počty a zničené miliony!

Sklizeň brambor 2025: rekordní počty a zničené miliony!

Dramatická situace pro německé pěstitele brambor: I přes rekordní sklizeň 13,4 milionu tun v roce 2025 je trh na dně. Tato sklizeň převyšuje loňskou úroveň o 5,3 % a dokonce o neuvěřitelných 17 % převyšuje průměr posledních let! A to na obdělávané ploše 301 000 hektarů, která vzrostla o 6,7 %. Christian Schridde, 42letý farmář z Sierße u Peine v Dolním Sasku, ilustruje prekérní situaci tím, že do bioplynové stanice přivezl 400 tun stolních brambor, protože nemohl najít kupce. Podle předsedy Svazu německého bramborářského průmyslu Olafa Feuerborna trpí zemědělci nadprodukcí 2,4 milionu tun, z nichž většina zůstává neprodejná. Mnoho zpracovatelů má již plné sklady a za „zboží zdarma“ platí pouze 10 až 15 eur za 100 kilogramů – výrazně méně než 18 až 40 eur z předchozího roku. Tyto dramatické poklesy cen uvrhly průmysl do krize.

Špinavý byznys: Co se stane s přebytečnými bramborami? Sklady se plní a řada firem se zásobila smluvním zbožím. Výroba škrobu, po které je poptávka, nemůže nabídnout řešení, protože kapacity jsou na konci. Brambory ponechané v zemi by mohly šířit virové a houbové choroby a způsobit další škody v celém zemědělství. Stefanie Sabet, generální sekretářka Německé farmářské asociace, popisuje situaci jako ekonomickou nouzi: Použití brambor v bioplynových stanicích je zoufalé opatření. Spolkové ministerstvo zemědělství tento trend, který byl pozorován již během koronavirové pandemie, potvrzuje. Pěstitelé brambor v Německu přitom dostávají přes 48 milionů eur daňových příjmů z fondů EU. Plošná prémie ve výši 160 eur na hektar však pokryje jen zlomek skutečných nákladů kolem 5000 eur na hektar.

Ekonomický význam a výzva

Ekonomický význam pěstování brambor zůstává vysoký i přes klesající spotřebu a zmenšující se obdělávané plochy v Německu. V roce 2023 bylo sklizeno kolem 11,6 milionu tun brambor z plochy kolem 264 700 hektarů. Převládá konvenční produkce, zatímco jen asi 4 % pochází z ekologického zemědělství. Na trhu dominují například konzumní brambory, zatímco průmyslové brambory tvoří jen menší podíl. To ukazuje, že brambory jsou stále důležitou základní potravinou, i když průměrná spotřeba na hlavu v Německu klesla z téměř 200 kg v roce 1950 na přibližně 64 kg v roce 2023.

Jaké jsou důvody tohoto poklesu? Jako primární důvody uvádí snížený význam brambor ve výživě a zvýšení spotřeby krmného obilí u prasat. Srdcem pěstování brambor v Německu zůstává zejména Dolní Sasko – zde se pěstuje asi 46 % celkové obdělávané plochy, následuje Bavorsko a Severní Porýní-Vestfálsko.

Pěstování brambor: náhled do praxe

Období růstu brambor je obvykle duben nebo květen, což vyžaduje optimální teplotu půdy kolem 8-10 stupňů Celsia. Sklizeň probíhá, když jsou hlízy zralé a dosáhly pevnosti skořápky. Předklíčení hlíz v lednu nebo únoru ve spojení s fóliovými kryty umožňuje i časnou sklizeň. Pro stolní brambory je určeno množství zrn téměř 40 000 rostlin na hektar. Sklizňové stroje jsou technologicky navrženy tak, aby byly citlivé hlízy ošetřovány co nejšetrněji, což minimalizuje ztráty při skladování v důsledku chorob a poškození.

Nestálý trh a přebytek brambor však testují účinnost těchto opatření. Pro pěstitele brambor může být brzy nutné přehodnocení tohoto odvětví, protože výzvy jsou jasné: zbytečné množství produkce v kombinaci s klesajícími cenami. Citelný tlak na zemědělce se stupňuje – otázkou zůstává, jak dlouho tento stav vydrží.