Trump a Putin na Aljašce: Summit mezi nadějí a rozdělením!

Trump a Putin na Aljašce: Summit mezi nadějí a rozdělením!

Dne 15. srpna 2025 se na Aljašce sejde americký prezident Donald Trump se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Cílem tohoto setkání je vést jednání o možném míru v ukrajinském konfliktu. Již nyní je patrné, že tento summit rozdmýchává politické nálady ve Washingtonu a nechává národ rozdělený. Zatímco demokratická senátorka Jeanne Shaheenová obviňuje Trumpa, že neuvalil nové sankce proti Rusku, republikánský senátor Lindsey Graham prezidentovu strategii podporuje. Věří v řešení konfliktu z pozice síly. Podle az-online.de by summit mohl mít různé důsledky, například že by si Rusko ponechalo Krušjskou oblast a Záporojevsko nebo Donbasu.

Jaké se zdají být Putinovy ​​požadavky? Mezi ně patří mimo jiné neutralita Ukrajiny, redukce ukrajinských ozbrojených sil a odklon od aspirací NATO. Na programu je také zrušení západních sankcí a stažení ze čtyř částečně okupovaných regionů. Trump ale také jasně oznámil: Dává Putinovi lhůtu 50 dnů na dosažení dohody, jinak budou uvalena 100procentní cla na všechny ruské obchodní partnery, jak uvádí zdf.de-100.html

Politické napětí a vojenské přípravy

Uprostřed těchto diplomatických snah vzrostla vojenská aktivita na Ukrajině. Noc po Trumpových komentářích o jeho jednání s Putinem zahájila ruská armáda masivní útok na Ukrajinu pomocí 728 dronů a 13 raket. Trump sám poznamenal, že tyto telefonáty s Putinem neměly velký význam, zatímco kritizoval pokračující ruské útoky. Federální ministr obrany Boris Pistorius mezitím požaduje, aby se na financování systémů protivzdušné obrany Patriot aktivně podíleli i ostatní partneři NATO, což ukazuje, jak vážně je bezpečnostní situace ve východní Evropě brána.

Jak se NATO postaví v tomto konfliktu? Generální tajemník NATO Mark Rutte již před nadcházejícím summitem prohlásil, že jde o testování Putinovy ​​vážnosti. Za tímto účelem se schůzky nezúčastní Ukrajina, která by se měla více zapojit do jednání, což vyvolává ostrou kritiku. Friedrich Merz z CSU vyzývá k účasti ukrajinského prezidenta Zelenského a na 13. srpna zorganizoval virtuální setkání s Trumpem a Zelenským, aby vyvinul tlak na Rusko.

Hlasy z amerického Kongresu a NATO

Nálada v americkém Kongresu je také rozdělená. Zatímco někteří senátoři, včetně Grahama a Richarda Blumenthalových, pracují na sankčním balíčku s cly až 500 procent vůči Rusku, Trump k těmto návrhům zatím nezaujal stanovisko. Vojenský expert Nico Lange varuje, že Trump bezpečnost Evropy nezajistí a měl by naopak zvýšit tlak na Putina. Skepticky k sankcím vyjadřuje v pozadí i bývalý Trumpův poradce Steve Bannon a v ukrajinském konfliktu nevidí žádný národní bezpečnostní zájem pro USA.

Geopolitickou situaci dále komplikuje postoj Ruska, které nechce pro svůj postoj dělat žádné ústupky, a také obavy NATO, které vyzývá Rusko k deeskalaci. Prezident Putin odmítl obavy z invaze jako nepodložené a považuje USA za povinnost ke kompromisu, zatímco západní země se musí dohodnout na jasné linii vůči Moskvě, jak uvádí br.de